13.2.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 37/28
Kasační opravný prostředek podaný dne 15. prosince 2009 Elf Aquitaine SA proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 30. září 2009 ve věci T-174/05, Elf Aquitaine v. Komise
(Věc C-521/09 P)
2010/C 37/35
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Elf Aquitaine SA (zástupci: E. Morgan de Rivery a S. Thibault-Liger, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
především:
—
zrušit v plném rozsahu na základě článků 256 SFEU a 56 Protokolu č. 3 ke Statutu Soudního dvora Evropské unie, rozhodnutí Tribunálu ze dne 30. září 2009, ve věci T-174/05, Elf Aquitaine SA proti Komisi Evropských společenství;
—
vyhovět návrhovým žádáním předloženým v tomto stupni;
—
v důsledku toho zrušit čl. 1 písm. d), čl. 2 písm. c) a čl. 4 odst. 9 rozhodnutí Komise K (2004) 4876 v konečném znění, ze dne 19. ledna 2005 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/37.773 — MCAA);
—
podpůrně, na základě soudního přezkumu v plné jurisdikce zrušit nebo snížit na základě článku 261 SFEU pokutu 45 milionů eur uloženou společně a nerozdílně společnostem Arkem SA a Elf Aguitaine v čl. 2 písm. c) výše uvedeného rozhodnutí Komise, a to z důvodu objektivních pochybení odůvodnění a argumentace rozhodnutí Tribunálu ve věci T-174/05, tak jak jsou uvedeny v šesti důvodech tohoto kasačního opravného prostředku;
—
v každém případě uložit Evropské komisi náhradu všech nákladů řízení, včetně těch, které Elf Aquitaine vynaložila před Tribunálem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka vznáší šest důvodů na podporu svého kasačního opravného prostředku.
Svým prvním důvodem navrhovatelka tvrdí, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nevyvodil všechny důsledky z represivní povahy sankcí článku 101 SFEU [81 ES]. Obzvláště Tribunálu vytýká, že jí zneužívajícím způsobem vyloučil z působnosti zásad presumpce neviny a osobní povahy sankcí tím, že navrhovatelce přičetl odpovědnost za protiprávní jednání, kterého se dopustila její dceřinná společnost, ačkoliv skutečnosti vznesené navrhovatelkou naopak prokazovaly, že se osobně žádného protiprávního jednání nedopustila a že dokonce v době, kdy bylo spácháno, nevěděla o existenci sporného protiprávního jednání.
Svým druhým důvodem Elf Aquitaine uplatňuje porušení práva na obhajobu vyplývající z nesprávného výkladu zásad spravedlnosti a rovnosti zbraní. V napadeném rozsudku se totiž Tribunál domníval, že zásada rovnosti zbraní byla v projednávaném případě dodržena, protože navrhovatelka mohla v průběhu správního řízení účinně informovat o svém stanovisku a byla informována o výtkách proti ní poprvé ve sdělení námitek. Podle navrhovatelky je tento výklad nesprávný, protože se rovná popření nezbytnosti dodržení práva navrhovatelky na obhajobu od fáze předběžného vyšetřování a neuznává rovněž nezbytnost, aby Komise vedla takové šetření nestranně — k tíži, ale rovněž ve prospěch — všech osob podezřelých z protiprávního jednání.
Svým třetím důvodem navrhovatelka vytýká Tribunálu, že se dopustil vícero nesprávných právních posouzení ohledně povinnosti odůvodnění. Tato pochybení se týkají jak posouzení znění a intenzity odůvodnění, které je požadováno od Komise, tak samotného obsahu napadeného rozsudku, který obsahuje vícero rozporných tvrzení.
Svým čtvrtým důvodem Elf Aguitaine uvádí porušení článku 263 SFEU [230 ES] v rozsahu, v němž Tribunál překročil meze přezkumu legality tím, že svým vlastním posouzením týkajícím se možnosti přičíst protiprávní jednání dceřinné společnosti její mateřské společnosti nahradil nedostatečné a stručné posouzení obsažené v rozhodnutí Komise.
Svým pátým důvodem, který se skládá ze čtyř částí, navrhovatelka udává, že Tribunál porušil pravidla týkající se přičitatelnosti protisoutěžního jednání. Spíše než hodnotit domněnku odpovědnosti mateřské společnosti za jednání dceřinné společnosti, měl totiž Tribunál ověřit, zda Komise předložila důkaz konkrétního zasahování navrhovatelky do vedení své dceřinné společnosti.
Svým šestým a posledním důvodem navrhovatelka konečně podpůrně uvádí, že pokud pochybení a porušení Tribunálu nepovedou ke zrušení rozhodnutí Komise, měly by přinejmenším vést Soudní dvůr ke zrušení nebo snížení pokuty, která jí byla společně a nerozdílně uložena.
Full & Egal Universal Law Academy