Věc C-278/09
Olivier Martinez a Robert Martinez
v.
MGN Ltd
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de grande instance de Paris)
„Nařízení (ES) č. 44/2001 – Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech – Soud, který nemá pravomoc předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve smyslu čl. 68 odst. 1 ES – Nepříslušnost Soudního dvora“
Shrnutí usnesení
Předběžné otázky – Příslušnost Soudního dvora – Akt přijatý na základě hlavy IV třetí části Smlouvy – Nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí
(Článek 68 odst. 1ES; nařízení Rady č. 44/2001)
Z článku 68 odst. 1 ES vyplývá, že článek 234 ES se použije ve vztahu k hlavě IV Smlouvy, jestliže v určité věci, která je předmětem řízení zahájeného u soudu členského státu, jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, vyvstane otázka výkladu aktů vydaných orgány Evropského společenství na základě této hlavy, jako je nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o soudní příslušnosti, která budou přijata předkládajícím soudem ve věci v původním řízení, mohou být napadena opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, není Soudní dvůr příslušný k rozhodnutí o výkladu nařízení č. 44/2001.
(viz body 12–16)
USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)
20. listopadu 2009(*)
„Nařízení (ES) č. 44/2001 – Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech – Soud, který nemá pravomoc předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve smyslu čl. 68 odst. 1 ES – Nepříslušnost Soudního dvora“
Ve věci C‑278/09,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článků 68 ES a 234 ES, podaná rozhodnutím Tribunal de grande instance de Paris (Francie) ze dne 6. července 2009, došlým Soudnímu dvoru dne 16. července 2009, v řízení
Olivier Martinez,
Robert Martinez
proti
MGN Ltd,
SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),
ve složení C. Toader (zpravodajka), předsedkyně senátu, P. Kūris a L. Bay Larsen, soudci,
generální advokátka: E. Sharpston,
vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,
po vyslechnutí generální advokátky,
vydává toto
Usnesení
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 2 a čl. 5 bodu 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42; oprava v Úř. věst. 5.9.2006, L 242, s. 6).
2 Uvedená žádost byla předložena ve sporu mezi O. Martinezem a R. Martinezem, s bydlištěm ve Francii, na straně jedné, a společností MGN Ltd (dále jen „MGN“), se sídlem ve Spojeném království, na straně druhé, ve věci určení soudu příslušného k rozhodování v řízení o odpovědnosti, které zahájili proti posledně jmenované.
Právní rámec
3 Článek 61 ES stanoví:
„K postupnému vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijme Rada:
[...]
c) opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech, jak je stanoveno v článku 65 [ES];
[...]“
4 Článek 2 nařízení č. 44/2001 stanoví:
„1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.
2. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky.“
5 Článek 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 stanoví:
„Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována:
[...]
3) ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události;
[...]“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
6 Dne 28. srpna 2008 podali O. Martinez a R. Martinez proti společnosti MGN žalobu k Tribunal de grande instance de Paris, kterou se domáhají, aby bylo posledně uvedené uloženo zaplatit jim náhradu škody s příslušenstvím. Ve svém návrhu tvrdí, že byla porušena jejich osobnostní práva v důsledku zveřejnění textů a fotografií na internetové stránce provozované uvedenou společností.
7 MGN uplatnila námitku nepříslušnosti uvedeného soudu s odvoláním na článek 2 a čl. 5 bod 3 nařízení č. 44/2001. Podle této společnosti musí být na škodnou událost, pokud k ní došlo prostřednictvím tiskoviny, nazíráno tak, že nastala na všech místech, na nichž je uvedená tiskovina šířena. V důsledku toho, pokud je nosičem internetová síť, která je z důvodu svých technických vlastností všude přístupná a může být konzultována ze všech členských států, může být na takovou škodnou událost, jako je škodná událost dotčená v původním řízení, nazíráno tak, že nastala na území pouze jednoho členského státu, pouze tehdy, pokud existuje dostatečná, podstatná či významná souvislost s uvedeným územím. V projednávané věci neexistuje žádná dostatečná souvislost mezi sporným zveřejněním na internetu a údajnou újmou na francouzském území.
8 Podle žalobců v původním řízení souvislost s francouzským územím vyplývá z okolnosti, že Olivier Martinez je Francouz, že ke sporným skutkovým okolnostem došlo ve Francii, že o ně má francouzská veřejnost nutně zájem a že mohou mít na tomto území určitý dopad. Dodávají, že i když byl inkriminovaný článek vyhotoven v anglickém jazyce, je tento článek, který byl šířen na internetu, snadno srozumitelný francouzské veřejnosti.
9 Jelikož řešení otázky vnitrostátního soudu příslušného k rozhodování ve sporu, který mu byl předložen, nevyplývá jasně ze znění článku 2 a čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001, rozhodl Tribunal de grande instance de Paris přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Musí být [článek] 2 a [čl.] 5 [bod 3] nařízení Rady č. 44/2001 […] vykládány tak, že přiznávají soudu členského státu příslušnost k rozhodování o žalobě podané z důvodu porušení osobnostních práv, ke kterému mohlo dojít v důsledku zveřejnění informací nebo fotografií na internetové stránce provozované v jiném členském státě společností se sídlem v tomto druhém státě nebo také v dalším členském státě, v každém případě v jiném, než je první členský stát:
– buď za jediné podmínky, že tuto internetovou stránku lze prohlížet z tohoto prvního státu,
– nebo pouze pokud mezi škodnou událostí a územím tohoto prvního státu existuje dostatečná, podstatná anebo významná souvislost, a v tomto druhém případě, může tato souvislost vyplývat z:
– rozsahu připojení na spornou stránku z tohoto prvního členského státu, v absolutní hodnotě nebo poměrně ke všem připojením na uvedenou stránku,
– bydliště, nebo i ze státní příslušnosti osoby, která si stěžuje na porušení svých osobnostních práv, nebo obecněji dotyčných osob,
– jazyka, ve kterém je šířena sporná informace, nebo jakékoli jiné okolnosti, která je způsobilá prokázat vůli provozovatele internetové stránky oslovit zvláště veřejnost tohoto prvního státu,
– místa, kde došlo k uváděným skutečnostem, nebo místa, kde byly vyhotoveny fotografické snímky, které byly případně zveřejněny na internetu,
– jiných kritérií[?]“
K příslušnosti Soudního dvora
10 Podle čl. 92 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora může Soudní dvůr, je-li zjevně nepříslušný k projednání určitého návrhu nebo je-li určitý návrh zjevně nepřípustný, po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout, aniž by pokračoval v řízení, usnesením s odůvodněním.
11 Je třeba uvést, že Tribunal de grande instance de Paris se za účelem předložení své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce opírá o článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jelikož tato smlouva není v platnosti, je třeba konstatovat, že za současného stavu práva Společenství je třeba mít za to, že žádost byla předložena na základě článků 68 ES a 234 ES.
12 Z článku 68 odst. 1 ES přitom vyplývá, že článek 234 ES se použije na hlavu IV Smlouvy o ES, jestliže v určité věci, která je předmětem řízení zahájeného u soudu členského státu, jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, vyvstane otázka výkladu aktů vydaných orgány Evropského společenství na základě této hlavy.
13 V projednávané věci se žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týká nařízení č. 44/2001, které bylo přijato na základě čl. 61 písm. c) ES, který se nachází v hlavě IV třetí části Smlouvy. Za těchto podmínek může pouze vnitrostátní soud, jehož rozhodnutí nemohou být napadena opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o otázce výkladu tohoto nařízení.
14 V projednávaném případě je nesporné, že rozhodnutí o soudní příslušnosti, která budou přijata ze strany Tribunal de grande instance de Paris ve věci v původním řízení, mohou být napadena opravnými prostředky podle vnitrostátního práva.
15 Proto vzhledem k tomu, že žádost nebyla Soudnímu dvoru předložena vnitrostátním soudem splňujícím podmínku uvedenou v čl. 68 odst. 1 ES, není Soudní dvůr příslušný k rozhodnutí o výkladu nařízení č. 44/2001.
16 V důsledku toho je třeba použít čl. 92 odst. 1 jednacího řádu a konstatovat, že Soudní dvůr je zjevně nepříslušný k rozhodnutí o otázce položené ze strany Tribunal de grande instance de Paris.
K nákladům řízení
17 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:
Soudní dvůr Evropských společenství je nepříslušný k poskytnutí odpovědi na otázku položenou ze strany Tribunal de grande instance de Paris ve věci C‑278/09.
Podpisy.
* Jednací jazyk: francouzština.
Full & Egal Universal Law Academy