16.5.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 113/35
Žaloba podaná dne 11. února 2009 — Německo v. Komise
(Věc T-59/09)
2009/C 113/73
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a B. Klein)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
—
zrušit rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2008 (SG.E.3/RG/mbp D(2008) 10067) poskytnout i přes námitku Spolkové vlády, která byla vznesena podle čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001, soukromým žadatelům přístup k dokumentům z řízení o nesplnění povinnosti členským státem, které pocházejí od německých orgánů;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2008 poskytnout i přes námitku Spolkové vlády soukromým subjektům přístup k dokumentům z řízení o nesplnění povinnosti členským státem, které pocházejí od německých orgánů.
V odůvodnění své žaloby žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 (1) ve spojení se zásadou loajální spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy podle článku 10 ES.
Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 dává členským státům možnost učinit další poskytnutí dokumentů jeho orgánů, kterými disponují orgány Společenství, závislým na jeho souhlasu. Komise nemá právo na úplný vlastní přezkum důvodů pro odmítnutí přístupu k dokumentu podle čl. 4 odst. 1 až odst. 3 nařízení č. 1049/2001. Judikatura Soudního dvora ve věci Švédsko v. Komise a další, C-64/05 P (2) stanovila taxativní kritéria, podle nichž může příslušný orgán Společenství takovouto námitku opominout a provést vlastní posouzení existence důvodů pro odmítnutí podle čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001: Námitka musí být buď „zcela neopodstatněná“, nebo nemá „žádnou souvislost“ s důvody pro odmítnutí.
Z uvedeného v souvislosti se zásadou loajální spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy podle článku 10 ES vyplývá, že posouzení existence důvodů pro odmítnutí podle čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001 přísluší zpravidla členskému státu. Komise může nerespektovat odmítnutí souhlasu pouze výjimečně, pokud odůvodnění členského státu nedostatečně splňuje tato kritéria. Toto ukládá rovněž porovnání čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001. U obou kritérií používaných judikaturou se jedná o podstatné formální požadavky, které se obsahově musí řídit povinností uvést odůvodnění podle čl. 253 ES. Pro kontrolu legality, zda odmítnutí přístupu k dokumentům odpovídá čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001, je příslušný soudce Společenství, a ne Komise.
Podpůrně žalobkyně uplatňuje, že i tehdy, pokud by Soudní dvůr měl judikaturu ve věci C-64/05 P vykládat v tom smyslu, že námitka členského státu podle čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 je pro orgán Společenství závazná pouze tehdy, pokud je slučitelná s čl. 4 odst. 1 až 3 tohoto nařízení, byla by Komise nanejvýš oprávněna k evidenční kontrole uvedeného odůvodnění členského státu. Odůvodnění námitky Německa nemůže být ale v žádném případě považováno za zjevně chybné.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 2007, Švédsko v. Komise a další, C-64/05 P, Sb. rozh. s. I-113839.
Full & Egal Universal Law Academy