4.7.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 153/48
Žaloba podaná dne 6. května 2009 — Government of Gibraltar v. Komise
(Věc T-176/09)
2009/C 153/92
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Government of Gibraltar (zástupci: D. Vaughan, QC a M. Llamas, Barrister)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
—
zrušit rozhodnutí 2009/95/ES v rozsahu, v němž rozšiřuje lokalitu ES6120032 o britské teritoriální moře Gibraltaru (včetně uvnitř i vně UKGIB0002) a o oblast volného moře;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení a jiných souvisejících nákladů a výdajů.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Touto žalobou se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise 2009/95 ze dne 12. prosince 2008, kterým se přijímá druhý aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS [oznámeno pod číslem K(2008) 8049] (1), v rozsahu, v němž toto rozhodnutí vymezuje lokalitu ES6120032 „Estrecho oriental“ tak, že zahrnuje teritoriální moře Gibraltaru (jak uvnitř, tak vně UKGIB0002) a oblast volného moře.
Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody.
Zaprvé žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se Smlouvou o ES, jelikož
—
se Komise dopustila zjevného právního omylu tím, že v rozporu s článkem 299 ES označila území jednoho členského státu, totiž britské teritoriální moře Gibraltaru, za součást jiného členského státu, totiž Španělska;
—
bylo přijato v rozporu s čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 směrnice 92/43/EHS (2) a ve zjevném rozporu se strukturou této směrnice, jelikož hodlá udělit status „lokalita významná pro Společenství“ velké části lokality ES6120032, která není španělským územím a která náleží jinému členskému státu, a v jasném rozporu s článkem 2 téže směrnice části volného moře, která nenáleží k evropskému území členských států a nad níž Španělsko nevykonává, ani nemůže vykonávat, žádnou pravomoc, ani svrchovanost;
—
obsahuje právní omyl, jelikož hodlá udělit status „lokalita významná pro Společenství“ a vztáhnout povinnosti vyplývající ze směrnice 92/43/EHS na části lokality ES6120032, která je pod španělskou svrchovaností, které se překrývají s lokalitou UKGIB0002, která je pod svrchovaností Spojeného království, a tím hodlá uplatnit dva rozdílné a odlišné právní, trestní, správní a monitorovací režimy v oblasti téže lokality;
—
bylo přijato v rozporu s čl. 300 odst. 7 ES a ustanoveními části XII Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNICLOS), Barcelonské úmluvy o ochraně Středozemního moře z roku 1976 a Protokolu k této Úmluvě z roku 1995, jelikož Španělsku ukládá, aby v dotčené části britského teritoriálního moře Gibraltaru, která je zahrnuta do ES6120032, dodržovalo stejné povinnosti v oblasti ochrany životního prostředí, jako jsou povinnosti, které musí v téže oblasti dodržovat Spojené království (Gibraltar).
Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo zjevnými skutkovými omyly, které Komisi vedly k nesprávnému použití práva a k porušení Smlouvy o ES, jelikož se zakládá na informacích, které jsou nesprávné a zavádějící.
Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zásadou právní jistoty, jelikož automatickým účinkem „překrývajícího se“ vymezení lokalit je uplatnění dvou právních systémů (tedy právních předpisů Gibraltaru a Španělska, které provádějí směrnici 92/43/EHS) v téže oblasti za týmž účelem.
Podpůrně žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zásadami mezinárodního obyčejového práva zakotvenými v článcích 2, 3, 89 a čl. 137 odst. 1 UNICLOS. Podpůrněji žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí v rozsahu, v němž vymezuje ES6120032 tak, že zahrnuje britské teritoriální moře Gibraltaru, je v rozporu se zásadou mezinárodního obyčejového práva, podle níž je teritoriální moře alespoň 3 námořní míle široké.
(1) Úř. věst. 2009, L 43, s. 393.
(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. 1992, L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102).
Full & Egal Universal Law Academy