28.5.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 160/9
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 7. dubna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — Staatssecretaris van Financiën v. Sony Supply Chain Solutions (Europe) BV
(Věc C-153/10) (1)
(Nařízení (EHS) č. 2913/92 - Celní kodex Společenství - Článek 12 odst. 2 a 5, čl. 217 odst. 1, a článek 243 - Nařízení (EHS) č. 2454/93 - Prováděcí předpisy k nařízení (EHS) č. 2913/92 - Články 10 a 11 - Zařazení zboží - Závazná informace o sazebním zařazení - Dovolávání se této závazné informace jiným subjektem, než je oprávněná osoba, které byla tato informace vydána, pro účely sazebního zařazení totožného zboží - Pokyny vnitrostátních celních orgánů - Legitimní očekávání)
2011/C 160/07
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hoge Raad der Nederlanden
Účastníci původního řízení
Žalobce: Staatssecretaris van Financiën
Žalovaná: Sony Supply Chain Solutions (Europe) BV
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden — Výklad čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 217 odst. 1 a článku 243 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) a článku 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3) — Zařazení zboží — Stížnost proti rozhodnutí o zařazení výrobku přijatému celními orgány — Odvolání se stěžovatele na závaznou informaci o sazebním zařazení zboží vydanou celními orgány jiného členského státu ohledně podobného výrobku
Výrok
1)
Článek 12 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 82/97 ze dne 19. prosince 1996, jakož i články 10 a 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 12/97 ze dne 18. prosince 1996, musí být vykládány v tom smyslu, že se deklarant, který předkládá celní prohlášení svým vlastním jménem a na vlastní účet, nemůže dovolávat závazné informace o sazebním zařazení, když oprávněnou osobou, které byla tato závazná informace vydána, není tento deklarant, ale spřízněná společnost, z jejíhož pověření tento deklarant tato prohlášení předložil.
2)
Článek 12 odst. 2 a 5 a čl. 217 odst. 1 nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 82/97, jakož i článek 11 nařízení č. 2454/93, ve znění nařízení č. 12/97, ve spojení s článkem 243 nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 82/97, musí být vykládány v tom smyslu, že účastník řízení může v rámci řízení o uložení cel zpochybnit toto uložení cla tím, že jako důkaz předloží závaznou informaci o sazebním zařazení, která byla vydána v jiném členském státě pro totožné zboží, aniž tato závazná informace o sazebním zařazení může vytvářet právní účinky, které jsou s ní spojené. Je nicméně na vnitrostátním soudu, aby určil, zda rozhodná procesní pravidla dotčeného členského státu možnost předložení takových důkazních prostředků upravují.
3)
Článek 12 nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 82/97, a čl. 10 odst. 1 nařízení č. 2454/93, ve znění nařízení č. 12/97, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní pokyn, který za účelem sazebního zařazení deklarovaného zboží vnitrostátním orgánům umožňuje vycházet ze závazné informace o sazebním zařazení vydané třetí osobě pro totožné zboží, nemohl u dovozců vyvolat legitimní očekávání, že se mohou tohoto pokynu dovolávat.
(1) Úř. věst. C 179, 3.7.2010.
Full & Egal Universal Law Academy