28.1.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 25/15
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Queen's Bench Division) — Spojené království) — Deo Antoine Homawoo v. GMF Assurances SA
(Věc C-412/10) (1)
(Soudní spolupráce v občanských věcech - Právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy - Nařízení (ES) č. 864/2007 - Aplikace ratione temporis)
2012/C 25/23
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
High Court of Justice (Queen's Bench Division)
Účastníci původního řízení
Žalobce: Deo Antoine Homawoo
Žalovaná: GMF Assurances SA
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (Queen's Bench Division) (Spojené království) — Výklad čl. 15 písm. c), článků 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („Řím II“) (Úř. věst. L 199, s. 40), jakož i článku 297 SFEU — Aplikace rationae temporis — Dopad práva rozhodného na skutečnosti, které vedly ke vzniku škody
Výrok
Články 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („Řím II“) ve spojení s článkem 297 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní soud je povinen použít toto nařízení pouze na skutečnosti, ke kterým došlo od 11. ledna 2009 a vedly ke vzniku škody, a že datum zahájení řízení o náhradu škody, jakož i datum určení rozhodného práva soudem, kterému byl spor předložen, nemá vliv na vymezení časové působnosti tohoto nařízení.
(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.
Full & Egal Universal Law Academy