28.7.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 227/2
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 14. června 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal d'instance de Roubaix — Francie) — Compagnie internationale pour la vente à distance (CIVAD) SA v. Receveur des douanes de Roubaix, Directeur régional et droits indirects de Lille, Administration des douanes
(Věc C-533/10) (1)
(„Celní kodex Společenství - Článek 236 odst. 2 - Vrácení cla, které není dlužné ze zákona - Lhůta - Nařízení (ES) č. 2398/97 - Konečné antidumpingové clo z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Egypta, Indie a Pákistánu - Nařízení (ES) č. 1515/2001 - Vrácení antidumpingového cla zaplaceného na základě nařízení, o němž bylo později rozhodnuto, že je neplatné - Pojem „vyšší moc“ - Datum vzniku povinnosti vrátit dovozní clo“)
2012/C 227/03
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal d'instance de Roubaix
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Compagnie internationale pour la vente à distance (CIVAD) SA
Žalovaní: Receveur des douanes de Roubaix, Directeur régional et droits indirects de Lille, Administration des douanes
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal d'instance de Roubaix — Výklad čl. 236 odst. 2 (druhého a třetího pododstavce) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) — Žádost o vrácení antidumpingového cla odvedeného na základě nařízení Rady (ES) č. 2398/97 ze dne 28. listopadu 1997, kterým se zavádí konečné antidumpingové clo z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Egypta, Indie a Pákistánu (Úř. věst. L 332, s. 1), o němž bylo později rozhodnuto, že je neplatné — Protiprávnost zakládající případ vyšší moci — Okamžik, kdy vznikla povinnost vrátit clo
Výrok
1)
Článek 236 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, musí být vykládán v tom smyslu, že protiprávnost nařízení nepředstavuje vyšší moc ve smyslu tohoto ustanovení umožňující prodloužit lhůtu tří let, během níž dovozce může požádat o vrácení dovozního cla zaplaceného na základě tohoto nařízení.
2)
Článek 236 odst. 2 třetí pododstavec nařízení (EHS) č. 2913/92 ve znění nařízení (ES) č. 2700/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje vnitrostátním celním orgánům, aby z úřední povinnosti vrátily antidumpingové clo vybrané v souladu s unijním nařízením na základě skutečnosti, že Orgán pro řešení sporů konstatoval, že uvedené nařízení není v souladu s Dohodou o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994, která je uvedena v Příloze 1A Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), jež byla podepsána v Marrákeši dne 15. dubna 1994 a schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání.
(1) Úř. věst. C 30, 29.1.2011.
Full & Egal Universal Law Academy