16.7.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 211/7
Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 7. dubna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeidshof te Antwerpen — Belgie) — Dai Cugini NV v. Rijksdienst voor Sociale Zekerheid
(Věc C-151/10) (1)
(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Směrnice 97/81/ES - Rovné zacházení se zaměstnanci na částečný a plný pracovní úvazek - Diskriminace - Administrativní překážka, která je způsobilá omezit možnost pracovat na částečný pracovní úvazek - Povinné zveřejnění a uchovávání smluv a pracovní doby)
2011/C 211/12
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Arbeidshof te Antwerpen
Účastníci původního řízení
Žalobce: Dai Cugini NV
Žalovaný: Rijksdienst voor Sociale Zekerheid
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Arbeidsrechtbank Hasselt — Výklad směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 14, s. 9; Zvl. vyd. 05/03, s. 267) — Vnitrostátní právní úprava, která stanoví systém zveřejňování a kontroly pracovní doby zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, podle nějž musí být pod hrozbou trestně právních nebo správně právních sankcí vyhotoveny a uchovávány dokumenty uvádějící přesnou pracovní dobu každého zaměstnance
Výrok
Ustanovení 4 rámcové dohody o částečném pracovním úvazku, která je přílohou směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zaměstnavatelům ukládá povinnost uchovávat a zveřejňovat smlouvy a pracovní doby zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, pokud je prokázáno, že tato právní úprava nevede k nevýhodnějšímu zacházení s posledně uvedenými zaměstnanci, než se zaměstnanci na plný pracovní úvazek, kteří se nachází ve srovnatelné situaci, nebo jestliže takovýto rozdíl v zacházení existuje, pokud je prokázáno, že je odůvodněna objektivními důvody a nepřekračuje meze toho, co je pro dosažení takto sledovaných důvodů nezbytné.
Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby posoudil skutkový a právní stav, který je nezbytný zejména podle použitelného vnitrostátního práva pro posouzení otázky, zda je tak tomu v případě, který mu byl předložen.
V případě, že by předkládající soud dospěl k závěru, podle kterého je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení neslučitelná s ustanovením 4 rámcové dohody o částečném pracovním úvazku, která je přílohou směrnice 97/81, bude třeba vyložit její ustanovení 5 bod 1 v tom smyslu, že rovněž brání takové právní úpravě.
(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.
Full & Egal Universal Law Academy