26.5.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 151/11
Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 16. února 2012 — (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Ordinario di Prato — Itálie) — trestní řízení proti Michele Pulignani, Alfonsovi Picariellimu, Biance Cilla, Andreovi Morettimu, Mauru Bianconimu, Patriziu Gorimu, Emiliu Durantimu a Concettě Zungri
(Věc C-413/10) (1)
(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Svoboda usazování - Volný pohyb služeb - Hazardní hry - Sběr sázek na sportovní události - Požadavek koncese - Důsledky, které je třeba vyvodit z porušení unijního práva při přidělování koncesí - Udělení 16 300 dodatečných koncesí - Zásada rovného zacházení a povinnost transparentnosti - Zásada právní jistoty - Ochrana držitelů dřívějších koncesí - Vnitrostátní právní úprava - Minimální povinné vzdálenosti mezi místy sběru sázek - Přípustnost - Přeshraniční činnosti, které lze postavit na roveň činnostem, jež jsou předmětem koncese - Zákaz stanovený vnitrostátní právní úpravou - Přípustnost)
2012/C 151/19
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale Ordinario di Prato
Účastníci trestního řízení v původní věci
Michela Pulignani, Alfonso Picariello, Bianca Cilla, Andrea Moretti, Mauro Bianconi, Patrizio Gori, Emilio Duranti, Concetta Zungri
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale Ordinario di Prato — Volný pohyb osob — Svoboda usazování — Volný pohyb služeb — Činnost sběru sázek — Vnitrostátní právní předpisy, které výkon této činnosti podmiňují získáním povolení a licence veřejné bezpečnosti — Ochrana přiznaná právním subjektům, které získaly povolení a licence díky nabídkovým řízením, v rámci nichž byly protiprávně vyloučeny jiné subjekty téhož odvětví — Slučitelnost s články 43 a 49 ES
Výrok
1)
Články 43 ES a 49 ES, jakož i zásady rovného zacházení a efektivity musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, který v rozporu s unijním právem vyloučil jednu kategorii subjektů z přidělování koncesí na provozování hospodářské činnosti a který se snaží toto porušení zhojit tím, že v nabídkovém řízení nabídne velký počet nových koncesí, chránil obchodní pozice získané existujícími subjekty tím, že mimo jiné stanoví minimální vzdálenosti mezi zařízeními nových koncesionářů a zařízeními již existujících subjektů.
2)
Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby osobám spojeným se subjektem, který byl vyloučen z nabídkového řízení v rozporu s unijním právem, byly uloženy sankce za výkon organizované činnosti sběru sázek bez koncese nebo policejního povolení, a to i po novém nabídkovém řízení, jehož cílem bylo zhojení tohoto porušení unijního práva, jelikož toto nabídkové řízení a následné přidělení nových koncesí nezhojilo účinně protiprávní vyloučení uvedeného subjektu z předchozího nabídkového řízení.
3)
Z článků 43 ES a 49 ES, ze zásady rovného zacházení, povinnosti transparentnosti, jakož i ze zásady právní jistoty vyplývá, že takové podmínky a podrobnosti nabídkového řízení, o jaké se jedná ve věcech v původních řízeních, a zejména taková ustanovení upravující zánik koncesí udělených v uvedeném nabídkovém řízení, jako jsou ustanovení uvedená v čl. 23 odst. 2 písm. a) a odstavci 3 návrhu smlouvy mezi autonomní správou státních monopolů a úspěšným uchazečem o koncesi týkající se hazardních her souvisejících s jinými událostmi než koňskými dostihy, musí být formulovány jasně, přesně a jednoznačně, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.
Full & Egal Universal Law Academy