Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2011 – Komise v. Rakousko
(Věc C‑387/10)
„Nesplnění povinnosti státem – Volný pohyb služeb – Právní úprava členského státu týkající se investičních fondů a nemovitostních investičních fondů – Prokazování příjmů považovaných za vyplacené – Důkaz předložený prostřednictvím daňového zástupce – ‚Vnitrostátní‘ úvěrové a správcovské instituce v postavení daňového zástupce“
Volný pohyb služeb – Omezení – Vnitrostátní právní úprava omezující daňové zastoupení investičních nebo nemovitostních podílových fondů na vnitrostátní úvěrové a správcovské instituce – Nepřípustnost – Odůvodnění obecným zájmem – Neexistence (Článek 49 ES; Dohoda o EHP, článek 36) (viz body 25, 31–34 a výrok)
Předmět
Nesplnění povinnosti státem – Porušení článku 49 ES a článku 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992 (Úř. věst. 1994, L 1, s. 3; Zvl. vyd. 11/52, s. 3) – Právní úprava členského státu omezující daňové zastoupení investičních nebo nemovitostních podílových fondů na fiduciární správce a úvěrové instituce usazené v tomto státě
Výrok
1)
Rakouská republika tím, že přijala a ponechala v platnosti ustanovení, podle kterých pouze vnitrostátní úvěrové a správcovské instituce mohou být označeny za daňové zástupce investičních fondů a nemovitostních investičních fondů, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 49 ES a 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.
2)
Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.
Full & Egal Universal Law Academy