1.5.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 113/30
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Judecătoria Focșani (Rumunsko) dne 24. února 2010 — Frăsina Bejan v. Tudorel Mușat
(Věc C-102/10)
2010/C 113/47
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Judecătoria Focșani
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Frăsina Bejan
Žalovaný: Tudorel Mușat
Předběžné otázky
1)
Jsou ustanovení článku 40a zákona č. 136/1995 (1) a článků 1–6, zejména článku 3 a článku 6 nařízení Comisia de Supraveghere a Asigurărilor (2) (komise pro dohled nad pojištěním) č. 3111/2004 ve vzájemném spojení s čl. 10 odst. 3 zákona č. 136/1995 v rozporu s ustanoveními článku 169 SFEU (bývalého článku 153 ES)?
2)
Jsou v případě, kdy vnitrostátní právo členského státu stanoví, že poškozená osoba nemá právo na náhradu podle pojistné smlouvy týkající se občanskoprávní odpovědnosti při provozu vozidel v případech, kdy: dopravní nehoda byla způsobena úmyslně, k dopravní nehodě došlo při spáchání činů, které jsou trestně sankcionovány podle ustanovení zákona o provozu na veřejných komunikacích jako úmyslné trestné činy, k dopravní nehodě došlo v okamžiku, když se pachatel úmyslného trestného činu chtěl vyhnout pořádkovým silám, a pokud osoba odpovědná za vzniklou škodu řídila vozidlo bez souhlasu pojištěného, taková ustanovení příliš omezující při uskutečňování sledovaného cíle (společenská ochrana, tedy záruka, že poškozená osoba obdrží náhradu za zničení majetku ve svém vlastnictví) a překračují to, co je nezbytné k jeho dosažení?
3)
Staví v případě záporné odpovědi na otázku 2) uložené omezení poškozenou osobu do diskriminujícího postavení ve srovnání s občany jiných členských států EU, kterým nepřísluší náhrada pouze v situacích uvedených v čl. 2 odst. 1 odrážkách 1-3 druhé směrnice Rady č. 84/5/EHS (3) ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel?
4)
Představuje vyloučení z pojištěného rizika stanovené vnitrostátními právními předpisy v takové situaci omezení svobody usazování a volného pohybu služeb, které jsou zakotveny v článku 49 SFEU (bývalém článku 43 ES) a v článku 56 SFEU (bývalém článku 49 ES) ve vzájemném spojení s ustanovením směrnice Rady 92/49/EHS (4) ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění)?
5)
Pokud vnitrostátní právo členského státu EU stanoví, že poškozený v důsledku dopravní nehody může požadovat po odpovědné osobě náhradu výdajů spojených s opravou, případně s výměnou motorového vozidla, jakož i případných dalších výdajů, může být to, že je pojistitel zproštěn povinnosti odškodnit poškozenou osobu po dopravní nehodě v počáteční fázi (ihned poté, co k dopravní nehodě došlo), přičemž následně v závislosti na řešení sporu a zejména v závislosti na stanovení osoby odpovědné za škodu může podat regresní žalobu s cílem umožnit rychlé a účinné vyřízení žádostí o náhradu a podle možností se tak vyhnout nákladným soudním řízením, v nichž by účastníci nemuseli být s to uplatnit svá práva, a to i v situaci, kdy se uplatní ustanovení směrnice 2003/8/ES (5) a doporučení R(81)7 a (93)1, považováno za svévolné a v rozporu s body odůvodnění všech směrnic v oblasti občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel?
6)
Je to v případě záporné odpovědi na otázku 5) v rozporu s ustanoveními 21. bodu odůvodnění (úvodní část) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES (6) ze dne 11. května 2005 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel?
7)
Může vyloučení žalobkyně z odškodnění v tomto případě na základě smlouvy o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel stavět žalobkyni do diskriminujícího postavení ve srovnání s jinými osobami, které by byly odškodněny i v případě, že by osoba odpovědná za škodu nebyla známa nebo nebyla pojištěna, s ohledem na to, že žalobkyně uzavřela povinné i dobrovolné pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel na dosti vysoké částky, aniž by však její majetek byl jakýmkoli způsobem chráněn?
8)
Je vnitrostátní soud jediný oprávněný určit, zda organizace, jakou je v projednávané věci pojišťovna, splňuje kritéria, která umožňují odvolávat se u soudu na ustanovení směrnice, jež má přímý účinek, a v případě kladné odpovědi, jaká kritéria lze v takovém smyslu použít?
9)
Může neprovedení směrnice 2005/14/ES (třebaže lhůta pro provedení uplynula dne 11. června 2007) a zejména ustanovení 20.-22. bodu odůvodnění do právního řádu členského státu Evropské unie poškodit žalobkyni tak, že je porušeno jedno z jejích základních práv, a sice právo užívat svůj majetek, přestože byly nyní směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES (7) zrušeny první až pátá směrnice o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (72/166/EHS, 84/5/EHS, 90/232/EHS, 2000/26/ES a 2005/14/ES), s ohledem na to, že právní předpisy, které jsme uvedli, jsou v celém rozsahu obsaženy ve znění nové směrnice ES, která ještě ve větším rozsahu než zrušené předpisy chrání právo osoby poškozené při dopravní nehodě?
10)
Může vnitrostátní soud uplatnit z úřední povinnosti porušení předpisu Společenství a prohlásit neplatnost ustanovení o vyloučení z pojištěného rizika v případě, že poškozená osoba, tedy spotřebitel, nebyla informována o vyloučeních (situacích, kdy se pojištění neuplatní, v rozporu s ustanoveními směrnice 2005/14/ES), jakož i v případě, kdy pojišťovna uplatnila i jiná vyloučení kromě těch, která stanoví rámcový zákon v oblasti pojištění č. 136/1995, a to i v případě, že držitel práv se na tuto neplatnost před soudem neodvolával, a přestože do vnitrostátních právních předpisů byla ustanovení směrnice 93/13/ES (8) provedena zákonem č. 193/2000 (9) — Monitorul Oficial al României (rumunský úřední věstník), část I ze dne [10. listopadu 2000, č. 560] (doplněn zákonem č. 363/2006 o zneužívajících klauzulích ve smlouvách uzavřených mezi obchodníky a spotřebiteli — Monitorul Oficial ze dne 28. prosince 2007, č. 899).
(1) Zákon č. 136/1995 o pojištění a zajištění v Rumunsku, Monitorul Oficial ze dne 30. prosince 1995, č. 303, část I.
(2) Monitorul Oficial ze dne 23. prosince 2004, část I.
(3) Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. L 8, s. 17; Zvl. vyd. 06/07, s. 3).
(4) Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění) (Úř. věst. L 228, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 346).
(5) Směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech (Úř. věst. L 26, s. 41; Zvl. vyd. 19/06, s. 90).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 149, s. 14).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 263, s. 11).
(8) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).
(9) Zákon č. 193/2000 o zneužívajících klauzulích ve smlouvách uzavřených mezi obchodníky a spotřebiteli, Monitorul Oficial ze dne 10. listopadu 2000, č. 560, doplněn zákonem č. 363/2006 o boji proti nekalým praktikám obchodníků ve vztazích se spotřebiteli, který provádí harmonizaci předpisů s evropskými právními předpisy o ochraně spotřebitelů, Monitorul Oficial ze dne 28. prosince 2007, č. 899, část I.
Full & Egal Universal Law Academy