17.4.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 100/32
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 25. února 2010 — Virallinen syyttäjä v. Malik Gatajev, Chadižat Gatajeva
(Věc C-105/10)
2010/C 100/48
Jednací jazyk: finština
Předkládající soud
Korkein oikeus (Finsko)
Účastníci původního řízení
Odvolatel: Virallinen syyttäjä
Odpůrce v odvolacím řízení: Malik Gatajev, Chadižat Gatajeva
Předběžné otázky
1)
Jak má být vykládán vztah mezi směrnicí Rady 2005/85/ES (1) (směrnice o azylovém řízení) a rámcovým rozhodnutím 2002/584/SVV (2) v případě, kdy osoba z třetí země, o jejíž předání je žádáno na základě evropského zatýkacího rozkazu, podala žádost o azyl v členském státě výkonu zatýkacího rozkazu a azylové řízení probíhá současně s řízením o výkonu zatýkacího rozkazu?
a)
Má mít přednost oprávnění podle čl. 7 odst. 1 směrnice spočívající v možnosti setrvat po dobu vyřizování žádosti v členském státě, anebo se má čl. 7 odst. 2 směrnice vykládat v tom smyslu, že výkon zatýkacího rozkazu představuje důvod pro zánik oprávnění podle čl. 7 odst. 1? Lze odmítnout předání podle rámcového rozhodnutí z důvodu zahájeného azylového řízení, přestože články 3 a 4 rámcového rozhodnutí neuvádějí žádný důvod odmítnutí vztahující se na tento případ?
b)
Má se čl. 7 odst. 2 směrnice vykládat v tom smyslu, že členským státům poskytuje prostor pro uvážení při rozhodování o tom, jak chtějí ve svém vnitrostátním právu upravit otázku uvedenou v písm. a)?
c)
Jak se má článek 7 směrnice vykládat ohledně shora uvedených otázek především v případě, kdy osoba, o jejíž předání je žádáno zatýkacím rozkazem, požádala o azyl s odůvodněním, které je v podstatě totožné s důvody, na základě kterých odporovala předání?
d)
Pokud dojde k udělení azylu, vyplývá z toho, že členský stát výkonu zatýkacího rozkazu musí předání odepřít? Pro tento případ se navíc odkazuje na čtvrtou předběžnou otázku [písm. a) až c)].
2)
Má být rámcové rozhodnutí s ohledem na zásadu, která vyplývá z jeho čl. 1 odst. 2, a na ustanovení čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a na ustanovení obsažená v Listině základních práv Evropské unie vykládáno v tom smyslu, že předání lze s ohledem na body 12 a 13 odůvodnění rámcového rozhodnutí odmítnout i z jiných důvodů, než jsou důvody pro odmítnutí předání uvedené v článcích 3 a 4 rámcového rozhodnutí, které se zakládají na okolnostech uvedených v citovaných bodech odůvodnění?
a)
Pokud má být rámcové rozhodnutí vykládáno v tomto smyslu, o jaké důvody se členský stát výkonu zatýkacího rozkazu může nebo má opírat? Může se opírat o výkladové zásady, které byly rozvinuty v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, pokud jde o otázku vydávání s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech? Může se členský stát opírat také o důvody, které rozšiřují důvody pro odmítnutí ve srovnání s výkladovými zásadami rozvinutými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva?
b)
Pokud má být rámcové rozhodnutí vykládáno v tom smyslu, že výkon zatýkacího rozkazu lze odmítnout i z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v článcích 3 a 4, vyplývá z toho i to, že rámcové rozhodnutí členskému státu dovoluje odmítnout výkon zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu i z důvodů, které se týkají obsahu nebo odůvodnění rozsudku vydaného ve státě vydání anebo řádného průběhu soudního řízení, které vedlo k vydání předmětného rozsudku, a jejichž předpokladem je přezkum příslušných námitek v členském státě výkonu zatýkacího rozkazu. Za jakých přesnějších podmínek a z jakých přesnějších důvodů může takový přezkum („révision au fond“) přicházet v úvahu?
c)
Má být rámcové rozhodnutí vykládáno v tom smyslu, že členskému státu umožňuje mimo jiné odmítnout předání na základě zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu, pokud existuje důvodné podezření, že soudní řízení, v rámci kterého byl trest uložen, nebylo spravedlivé, neboť odsouzený byl vystaven pronásledování ze strany orgánů státu, ve kterém se konalo soudní řízení, které se projevilo v diskriminační obžalobě?
3)
Lze ustanovení rámcového rozhodnutí vykládat v tom smyslu, že předání lze v případě, kdy ho lze odložit ze závažných humanitárních, např. zdravotních, důvodů ve smyslu čl. 23 odst. 4 rámcového rozhodnutí, zcela odmítnout, když nepřiměřenost takového předání nelze zhojit odkladem výkonu?
4)
Pokud má být rámcové rozhodnutí vykládáno v tom smyslu, že výkon zatýkacího rozkazu lze odmítnout z důvodu, který rámcové rozhodnutí výslovně neupravuje, jaké podmínky je třeba stanovit pro takové odmítnutí zejména v případě, že zatýkací rozkaz byl vydán za účelem výkonu trestu?
a)
Mají se v takovém případě přiměřeně použít ustanovení čl. 4 odst. 6 rámcového rozhodnutí? Jinými slovy, lze výkon zatýkacího rozkazu odmítnout pouze tehdy, když je osoba, o jejíž předání je žádáno, příslušníkem členského státu výkonu zatýkacího rozkazu nebo tam má bydliště a tento stát se zaváže vykonat trest nebo ochranné opatření podle svého vnitrostátního práva?
b)
Má být minimálním požadavkem pro odmítnutí to, aby se stát, který je žádán o předání, zavázal vykonat trest nebo ochranné opatření podle svého vnitrostátního práva?
c)
Pokud má být rámcové rozhodnutí vykládáno v tom smyslu, že v určitých případech dovoluje odmítnout výkon zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu z důvodů, které se týkají obsahu nebo odůvodnění rozsudku vydaného ve státě vydání anebo řádného průběhu soudního řízení, které vedlo k vydání předmětného rozsudku, je pak odmítnutí přípustné, i když nejsou splněny podmínky uvedené v písm. a) nebo písm. b)?
5)
Pokud jde o výkon zatýkacího rozkazu, jaký význam je nebo může být připisován okolnosti, že zatčená osoba, která je státním příslušníkem třetí země, se předání brání tvrzením, že ve státě vydání jí hrozí odsunutí do třetí země?
a)
Jaký význam má takový důvod pro odmítnutí s ohledem na ustanovení rámcového rozhodnutí a povinností, které státu vydání vyplývají z práva Unie, mimo jiné ze směrnic 2004/83/ES (3) a 2005/85/ES, vůči příslušníkům třetích zemí?
b)
Může mít v této souvislosti význam čl. 28 odst. 4 rámcového rozhodnutí, podle kterého nesmí být osoba, která byla předána na základě evropského zatýkacího rozkazu, vydána do třetí země bez souhlasu příslušného orgánu členského státu, který tuto osobu předal? Může se tento zákaz kromě vydání v důsledku spáchaní trestného činu vztahovat i na jiné druhy ukončení pobytu, jako je například odsunutí, a za jakých podmínek?
6)
Existuje povinnost vnitrostátního soudu spočívající ve výkladu vnitrostátního práva v souladu s rámcovým rozhodnutím, tak jak ji uložil Soudní dvůr Evropských společenství v rozsudku ze dne 16. června 2005, Pupino, C-105/03, body 34 a 42 až 44, nezávisle na tom, zda požadovaný výklad v souladu s rámcovým rozhodnutím bude mít na dotčenou osobu příznivý či nepříznivý dopad, pokud se nebude jednat o některou ze situací uvedených v bodech 44 až 45 citovaného rozsudku?
(1) Směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (Úř. věst. L 326, s. 13).
(2) Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34).
(3) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, 12; Zvl. vyd. 19/07, s. 96).
Full & Egal Universal Law Academy