19.6.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 161/20
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Beroep te Brussel dne 29. března 2010 — Express Line NV v. Belgisch Instituut voor Postdiensten en Telecommunicatie
(Věc C-148/10)
2010/C 161/29
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hof van Beroep te Brussel
Účastníci původního řízení
Žalobce: Express Line NV
Žalovaný: Belgisch Instituut voor Postdiensten en Telecommunicatie
Předběžné otázky
1)
Mají být ustanovení směrnice 97/67/ES (1) ze dne [15.] prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby ve znění směrnice 2002/39/ES (2) a zejména, její článek 19, aniž by se však omezovalo pouze na něj, rovněž při zohlednění změn provedených směrnicí 2008/6/ES, které musí být do vnitrostátního práva provedeny nejpozději do 31. prosince 2010, chápána a vykládána v tom smyslu, že členské státy nejsou oprávněny poskytovatelům poštovních služeb, které nejsou všeobecnými službami, povinně stanovit vnější postup projednávání reklamací, vzhledem k tomu, že:
i)
směrnice představuje, ve vztahu k použitelným postupům projednávání reklamací k ochraně uživatelů poštovních služeb, úplnou harmonizaci, nebo
ii)
tato povinnost se směrnicí 2002/39/ES ukládá pouze poskytovatelům všeobecných služeb a od zavedení směrnice 2008/6/ES všem poskytovatelům všeobecných služeb, zatímco členské státy podle znění čl. 19 odst. 1 pododstavce 2 směrnice 2008/6/ES (3) pouze podporují rozvoj nezávislých mimosoudních mechanismů k urovnávání sporů mezi poskytovateli jiných poštovních služeb, než jsou služby všeobecné, a konečnými spotřebiteli, avšak nemohou je stanovit.
2)
Mají být zásady volného pohybu služeb (články 49 a násl. ES, nyní články 56 a násl. SFEU), jestliže odpověď na první otázku zní v tom smyslu, že poštovní směrnice jako taková nebrání členským států v tom, aby povinně stanovily vnější postup projednávání reklamací, jak je pro poskytovatele všeobecných služeb upraven v čl. 19 odst. 2 pododstavce 1, také pro poskytovatele poštovních služeb, které nejsou všeobecnými službami, vykládány v tom smyslu, že omezení volného pohybu služeb zavedená členským státem na základě naléhavých důvodů obecného zájmu k ochraně spotřebitele, jejichž prostřednictvím se vnější postup projednávání reklamací, jak je pro poskytovatele všeobecných služeb upraven v čl. 19 odst. 2 pododstavci 1, povinně stanoví rovněž pro poskytovatele poštovních služeb, které nejsou všeobecnými službami, jsou slučitelná s SFEU i tehdy, jestliže se při uplatňování dotčeného postupu projednávání reklamací nečiní žádný rozdíl mezi reklamacemi spotřebitelů a ostatních konečných uživatelů, ačkoli uživateli těchto služeb (v projednávaném případě expresních a kurýrních služeb) jsou v převážné většině profesionální uživatelé?
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, s. 14).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření hospodářské soutěže poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 176, s. 21).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 52, s. 3).
Full & Egal Universal Law Academy