3.7.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 179/25
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 3. května 2010 — Doris Povse v. Mauro Alpago
(Věc C-211/10)
2010/C 179/41
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberster Gerichtshof
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Doris Povse
Odpůrce: Mauro Alpago
Předběžné otázky
1)
Je pod pojmem „rozhodnutí o právu péče o dítě, které neobsahuje navrácení dítěte“ ve smyslu čl. 10 písm b) bodu iv) nařízení (ES) č. 2201/2003 (dále jen „nařízení Brusel IIa“) (1) třeba chápat i předběžnou úpravu, kterou se přenáší „rodičovská rozhodovací pravomoc“, a to zejména právo určit místo pobytu dítěte, až do vydání konečného rozhodnutí o právu péče o dítě na rodiče, který dítě unesl?
2)
Spadá rozhodnutí, jímž se nařizuje navrácení (dítěte), do oblasti působnosti čl. 11 odst. 8 nařízení Brusel IIa pouze tehdy, pokud soud nařídí navrácení na základě jím vydaného rozhodnutí o právu péče o dítě?
3)
V případě kladné odpovědi na otázku č. 1 nebo otázku č. 2:
3.1.
Lze proti výkonu rozhodnutí, ke kterému bylo soudem původu vystaveno osvědčení podle čl. 42 odst. 2 nařízení Brusel IIa, namítat nepříslušnost soudu původu (otázka č. 1) nebo nepoužitelnost čl. 11 odst. 8 nařízení Brusel IIa (otázka 2) ve druhém státě?
3.2.
Nebo musí odpůrce v takovémto případě požádat ve státě původu o zrušení osvědčení, přičemž výkon rozhodnutí lze ve druhém státě přerušit až do vydání rozhodnutí státu původu?
4)
V případě záporné odpovědi na otázku č. 1, otázku č. 2 nebo otázku č. 3.1:
Brání rozhodnutí vydané soudem druhého státu, které je podle jeho práva nutno pokládat za vykonatelné a kterým bylo předběžně přeneseno právo péče o dítě rodiči, který dítě unesl, podle čl. 47 odst. 2 nařízení Brusel IIa výkonu rozhodnutí, jímž se nařizuje navrácení dítěte, dříve vydaného prvním státem podle čl. 11 odst. 8 nařízení Brusel IIa i tehdy, pokud nebránilo výkonu rozhodnutí, jímž se nařizuje navrácení dítěte, vydaného druhým státem podle Haagské úmluvy ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“)?
5)
V případě záporné odpovědi i na otázku č. 4:
5.1.
Lze v druhém státě odepřít výkon rozhodnutí, ke kterému bylo soudem původu vystaveno osvědčení podle čl. 42 odst. 2 nařízení Brusel IIa, pokud se od jeho vydání okolnosti změnily tak, že by jeho výkon nyní závažně ohrozil nejlepší zájmy dítěte?
5.2.
Nebo musí odpůrce uplatnit tyto změněné okolnosti ve státě původu, přičemž výkon ve druhém státě lze přerušit až do vydání rozhodnutí státu původu?
(1) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 243).
Full & Egal Universal Law Academy