4.12.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 328/22
Kasační opravný prostředek podaný dne 27. září 2010 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 7. července 2010 ve věci T-111/07, Agrofert Holding a.s. v. Evropská komise
(Věc C-477/10 P)
2010/C 328/39
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: B. Smulders, P. Costa de Oliveira, V. Bottka, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Agrofert Holding a další, Švédské království, Finská republika, Dánské království, Polski Koncern Naftowy Orlen SA
Návrhová žádání navrhovatelky
Navrhovatelka požaduje, aby Soudní dvůr
—
zrušil rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 7. července 2010 ve věci T-111/07 Agrofert Holding a.s. v. Komise;
—
s konečnou platností rozhodl o otázkách, které jsou předmětem tohoto kasačního opravného prostředku; a
—
uložil žalobkyni ve věci T-111/07 povinnost nahradit Komisi náklady jí vzniklé v řízení v prvním stupni a v řízení o tomto kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Tento kasační opravný prostředek se týká výkladu výjimek z práva na přístup k dokumentům, které se týkají i) ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu (dále jen výjimka „z důvodu vyšetřování“), ii) ochrany obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby (dále jen výjimka z důvodu „obchodních zájmů“), iii) ochrany rozhodovacího procesu Komise (dále jen výjimka „z důvodu rozhodovacího procesu“) a iv) ochrany právního poradenství (dále jen výjimka „z důvodu právního poradenství“). Tyto výjimky jsou uvedeny v čl. 4 odst. 2, třetí odrážce, čl. 4 odst. 2, první odrážce, čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci, druhé odrážce, a v čl. 4 odst. 2, druhé odrážce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1) (dále jen „nařízení 1049/2001“).
Konkrétně se tento kasační opravný prostředek týká použití těchto výjimek na dokumenty obsažené ve spisu Komise, který se týká kontroly spojování podniků podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) (dále jen nařízení o kontrole spojování).
Komise je toho názoru, že se Tribunál v napadeném rozsudku dopustil právního pochybení, když při výkladu výše uvedených výjimek nezohlednil specifické charakteristiky řízení v oblasti hospodářské soutěže a záruky obsažené v nařízení o kontrole spojování ve prospěch podniků účastnících se spojení. Tribunál se především nepokusil vytvořit skutečnou a harmonickou rovnováhu mezi oběma právními úpravami použitelnými na tento případ. Namísto toho nesprávně vyložil pravidla o přístupu k dokumentům a tím znemožnil použití pravidel o kontrole spojování.
První otázkou předloženou Soudnímu dvoru k posouzení je rozsah povinnosti zachovávat profesní tajemství, která je upravena v nařízení o kontrole spojování a v článku 339 SFEU,pro účely výkladu výjimek z práva na přístup k dokumentům, a především výjimek „z důvodu vyšetřování“ a z důvodu „obchodních zájmů“.
Druhá otázka předložená Soudnímu dvoru se týká závěru Tribunálu, podle něhož v této věci nenastaly žádné zvláštní okolnosti, na jejichž základě měl být odepřen přístup k dokumentům, takže Komise neměla povinnost posuzovat konkrétně a individuálně každý požadovaný dokument a podrobně odůvodnit odepření týkající se obsahu každého požadovaného dokumentu.
Třetí otázka se týká restriktivního výkladu výjimky „z důvodu vyšetřování“, podle něhož se tato výjimka nemůže použít po vydání rozhodnutí Komise, jímž se ukončuje správní řízení o kontrole spojování.
Čtvrtá otázka předložená Soudnímu dvoru se týká rozsahu povinnosti uvést odůvodnění pro účely prokázání rizika zpřístupnění především pro ochranu „obchodních zájmů“, „rozhodovacího procesu“ a „právního poradenství“.
Pátá otázka směřující Soudnímu dvoru se týká výkladu pravidel o částečném přístupu. Komise má za to, že k tomu, aby mohla efektivně provádět svá šetření související se spojováním podniků, musí dodržovat povinnosti, které jí ukládá nařízení o kontrole spojování, především pak povinnosti týkající se profesního tajemství a to i v případě, že se její rozhodnutí stalo pravomocným. Pokud navíc procesní pravidla upravující určitou oblast, tak jak jsou vykládána v judikatuře, poskytují určitým dokumentům, jako jsou interní dokumenty Komise, ochranu, musí být uznáno, že takové dokumenty nejsou všeobecně přístupné podle nařízení č. 1049/2001. Rozsudek Tribunálu vyvolal pochybnosti ohledně rozsahu možností, jaké má Komise při šetřeních v této oblasti, jakož i práv účastníků, kteří jí tyto dokumenty předložili, a tento kasační opravný prostředek je určen k tomu, aby Soudnímu dvoru umožnil objasnit správný přístup.
Komise podává tedy tento kasační opravný prostředek, aby Soudnímu dvoru umožnila rozhodnout o zásadních otázkách, které rozsudek Tribunálu vyvolal, a aby oba dotyčné právní nástroje koherentně a harmonicky vyložil.
(1) Úř. věst. L 145, s. 43.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy