19.3.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 89/5
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Pracy i Ubezpieczeń Społecznych w Białymstoku (Polská republika) dne 14. prosince 2010 — Janina Wencel v. Zakład Ubezpieczeń Społecznych w Białymstoku
(Věc C-589/10)
2011/C 89/11
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Pracy i Ubezpieczeń Społecznych w Białymstoku
Účastníci původního řízení
Žalobce: Janina Wencel
Žalovaný: Zakład Ubezpieczeń Społecznych w Białymstoku
Předběžné otázky
1)
Má být článek 10 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 (1) ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství na základě zásady svobodného pohybu a pobytu v členských státech Evropské unie stanovené v článku 21 a čl. 20 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že peněžité starobní dávky získané podle právních předpisů jednoho členského státu nepodléhají žádnému snížení, úpravám, pozastavení, odnětí ani konfiskaci též z důvodu skutečnosti, že oprávněná osoba měla bydliště na území dvou členských států současně (měla dvě rovnocenná obvyklá bydliště), mimo jiné na území jiného státu, než ve kterém má sídlo instituce příslušná pro jejich vyplácení?
2)
Je třeba článek 21 a čl. 20 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i článek 10 nařízení č. 1408/71 vykládat v tom smyslu, že brání takovému použití vnitrostátního ustanovení čl. 114 odst. 1 Ustawa z dnia 17.12.1998 r. o emeryturach i rentach z Funduszu Ubezpieczeń Społecznych (zákon ze dne 17. prosince 1998 o důchodech z fondu sociálního zabezpečení) (Dz. U. 2009, č. 153, částka 1227 se změnami) ve spojení s článkem 4 Dohody ze dne 9. října 1975 mezi Spolkovou republikou Německo a Polskou lidovou republikou o důchodovém a úrazovém pojištění (Dz. U. 1976, č. 16, částka 101 se změnami), že polská důchodová instituce věc znovu rozhodne a osobě, která měla po mnoho let současně dvě obvyklá bydliště (dvě střediska zájmů) ve dvou státech náležejících v současnosti k Evropské unii a před rokem 2009 nepodala návrh na přeložení svého bydliště do jednoho z těchto států ani nepředložila vysvětlení v tomto smyslu, odejme nárok na starobní důchod?
V případě záporné odpovědi:
3)
Je třeba čl. 20 odst. 2 a článek 21 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i článek 10 nařízení č. 1408/71 vykládat v tom smyslu, že brání takovému použití vnitrostátního ustanovení čl. 138 odst. 1 a 2 Ustawa z dnia 17.12.1998 r. o emeryturach i rentach z Funduszu Ubezpieczeń Społecznych, že polská důchodová instituce požaduje od osoby, která měla od roku 1975 do roku 2009 současně dvě obvyklá bydliště (dvě střediska zájmů) ve dvou státech náležejících v současnosti k Evropské unii, navrácení starobního důchodu za poslední tři roky, jestliže tato osoba nebyla během rozhodování o žádosti o poskytnutí důchodu a po jeho obdržení polskou institucí důchodového zabezpečení poučena o nutnosti sdělit rovněž skutečnost, že má dvě obvyklá bydliště ve dvou státech, a podat návrh na volbu instituce důchodového zabezpečení jednoho z těchto států jakožto příslušné pro rozhodování o žádostech týkajících se starobního důchodu, nebo poskytnout vysvětlení v tomto smyslu?
(1) Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01 s. 35.
Full & Egal Universal Law Academy