26.3.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 95/2
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de Barcelona (Španělsko) dne 29. prosince 2010 — Banco Español de Crédito, S.A. v. Joaquín Calderón Camino
(Věc C-618/10)
2011/C 95/03
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Audiencia Provincial de Barcelona
Účastníci původního řízení
Odvolatelka: Banco Español de Crédito, S.A.
Odpůrce: Joaquín Calderón Camino
Předběžné otázky
1)
Je v rozporu s právem Společenství, zejména ve vztahu k právu na ochranu spotřebitelů, pokud se vnitrostátní soud vyhýbá tomu, aby bez návrhu rozhodl na počátku sporu a v kterémkoliv stadiu řízení o tom, zda podmínka, která je obsažena ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a v níž se stanoví úroky z prodlení (v tomto případě ve výši 29 %), je neplatná či nikoliv, a zda má být upravena či nikoliv? Může soud rozhodnout, aniž by přitom porušil práva spotřebitelů [uznaná] právními předpisy Společenství, že případný přezkum takovéto podmínky provede až na základě podnětu ze strany dlužníka (prostřednictvím příslušné procesní námitky)?
2)
Jak má být pro tyto účely vykládán článek 83 Real Decreto Legislativo 1/2007 (královské legislativní nařízení č. 1/2007) [bývalý článek 8 obecného zákona č. 26/1984 ze dne 19. července 1984 ochraně spotřebitelů (Ley General para la Defensa de los Consumidores y Usuarios)], aby byl tento výklad v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice 93/11/EHS (1) a s článkem 2 směrnice 2009/22/EHS (2)? Jakou působnost má pro tyto účely čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13/EHS, v němž se stanoví, že nepřiměřené podmínky „nejsou […] pro spotřebitele závazné“?
3)
Lze od provedení soudního přezkumu bez návrhu a na počátku řízení upustit, pokud žalobce ve své žalobě jasně určí sazbu úroku z prodlení, výši nároku, včetně jistiny a úroku, smluvních pokut a nákladů, úrokovou sazbu a období, za něž je tento úrok požadován (nebo návrh, aby byl k jistině z úřední povinnosti připočten zákonný úrok podle právních předpisů členského státu původu), žalobní důvod včetně popisu okolností, kterých se žalobce dovolává jako základu nároku a požadovaného úroku, a pokud upřesní, zda se jedná o úrok zákonný či smluvní, o kapitalizaci úroků či úrokovou sazbu úvěru a zda byl úrok vypočten žalobcem a o kolik procent přesahuje základní sazbu Evropské centrální banky, jak je stanoveno v nařízení o řízení o evropském platebním rozkazu (3)?
4)
S ohledem na to, že neexistují prováděcí předpisy, vyplývá z [čl. 5 odst. 1 písm. l) a m), čl. 6 odst. 1 písm. i) a čl. 10 odst. 2 písm. l)] — v nichž je uveden výraz „podmínky pro její úpravu“– směrnice 2008/48/ES (4) povinnost finančních institucí začlenit zvláštním zřetelným způsobem do oddělené části smlouvy tzv. „předsmluvní informace“ (tak, aby byly odlišeny od ostatního textu), které musí jasně uvádět odkazy na sazbu úroků z prodlení, které budou uplatněny v případě nesplácení, a na prvky zohledněné při výpočtu této sazby (finanční náklady, náklady na vymáhání atd.), a připojit rovněž upozornění na důsledky v souvislosti s nákladovými položkami?
5)
Zahrnuje čl. 6 odst. 2 směrnice 2008/48/EHS povinnost oznámit předčasnou splatnost úvěru či půjčky, pokud vede k uplatnění úroků z prodlení? Lze uplatnit zásadu zákazu bezdůvodného obohacení ve smyslu článku 7 směrnice 2008/48/EHS v případě, že úvěrová instituce požaduje nejen vrácení věci (dluhového kapitálu), ale i uplatnění obzvláště vysokých úroků z prodlení?
6)
Vzhledem k neexistenci prováděcího předpisu a ve světle čl. 11 odst. 2 směrnice 2005/29/ES (5), může soud bez návrhu prohlásit za nekalou praktiku, která spočívá v začlenění podmínky týkající se úroků z prodlení do textu smlouvy?
(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, s. 30).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, s. 66).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 149, s. 22).
Full & Egal Universal Law Academy