16.2.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 56/13
Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Hamas v. Rada
(Věc T-400/10) (1)
(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči určitým osobám a subjektům v rámci boje proti terorismu - Zmrazení finančních prostředků - Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků - Odkaz na teroristické činy - Nezbytnost rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931 - Povinnost uvést odůvodnění - Úprava časových účinků zrušení“)
(2015/C 056/17)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Hamas (Doha, Qatar) (zástupce: L. Glock, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně B. Driessen a R. Szostak, poté B. Driessen a G. Étienne, zmocněnci)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně M. Konstantinidis a É. Cujo, poté M. Konstantinidis a F. Castillo de la Torre, zmocněnci)
Předmět věci
Původně návrh na zrušení oznámení Rady určeného osobám, skupinám a subjektům uvedeným na seznamu stanoveném v čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. 2010, C 188, s. 13), rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP ze dne 12. července 2010, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 178, s. 28) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1285/2009 (Úř. věst. L 178, s. 1) v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.
Výrok rozsudku
1)
Rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP ze dne 12. července 2010, 2011/70/SZBP ze dne 31. ledna 2011, 2011/430/SZBP ze dne 18. července 2011, kterými se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, rozhodnutí Rady 2011/872/SZBP ze dne 22. prosince 2011, 2012/333/SZBP ze dne 25. června 2012, 2012/765/SZBP ze dne 10. prosince 2012, 2013/395/SZBO ze dne 25. července 2013, 2014/72/SZBP ze dne 10. Února 2014 a 2014/483/SZBP ze dne 22. července 2014, kterými se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterými se zrušují rozhodnutí 2011/430, 2011/872, 2012/333, 2012/765, 2013/395 a 2014/72, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Hamas (včetně Hamas-Izz al-Din al-Qassem).
2)
Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010, č. 83/2011 ze dne 31. ledna 2011, č. 687/2011 ze dne 18. července 2011, č. 1375/2011 ze dne 22. prosince 2011, č. 542/2012 ze dne 25. června 2012, č. 1169/2012 ze dne 10. prosince 2012, č. 714/2013 ze dne 25. července 2013, č. 125/2014 ze dne 10. února 2014 a č. 790/2014 ze dne 22. července 2014, kterými se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterými se zrušují prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1285/2009, č. 610/2010, č. 83/2011, č. 687/2011, č. 1375/2011, č. 542/2012, č. 1169/2012, č. 714/2013 a č. 125/2014, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Hamas (včetně Hamas-Izz al-Din al-Qassem).
3)
Účinky rozhodnutí 2014/483 a prováděcího nařízení č. 790/2014 zůstávají zachovány tři měsíce ode dne vynesení tohoto rozsudku, nebo – pokud bude ve lhůtě stanovené v čl. 56 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie podán kasační opravný prostředek – až do doby, než Soudní dvůr o něm rozhodne.
4)
Ve zbývající části se žaloba zamítá.
5)
Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Hamas.
6)
Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.
(1) Úř. věst. C 317, 20. 11. 2010.
Full & Egal Universal Law Academy