20.11.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 317/41
Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Hit Groep v. Komise
(Věc T-436/10)
2010/C 317/75
Jednací jazyk: nizozemština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Hit Groep (Haarlem, Nizozemsko) (zástupci: G. van der Wal, G. Oosterhuis a H. Albers)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání žalobkyně
—
zrušit rozhodnutí v rozsahu, ve kterém směřuje proti žalobkyni, zejména čl. 1 odst. 9 písm. b), čl. 2 odst. 9 a čl. 4 odst. 22, podpůrně snížit pokutu, která byla uložena žalobkyni, na nulu nebo ji snížit na základě úvahy soudu;
—
uložit Komisi náhradu veškerých nákladů tohoto řízení, včetně nákladů žalobkyně na právní zastoupení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně svou žalobou napadá jí určené rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, K(2010) 4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 — Předpínací ocel.
Žalobkyně opírá svoji žalobu o pět žalobních důvodů.
—
Zaprvé Komise neoprávněně a v rozporu s právem, přinejmenším s nedostatečným odůvodněním, v článku 1 rozhodnutí konstatovala, že žalobkyně od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 porušovala články 101 SFEU a 53 EHP.
Komise dostatečně neodůvodnila, proč žalobkyně údajně porušovala článek 101 SFEU a proč proti ní v této věci za období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 Komise postupovala jinak, než proti vlastníku podílů s „rozhodujícím vlivem“.
—
Zadruhé Komise neoprávněně a v rozporu s právem uložila pokutu. Uložení pokuty rozhodnutím ze dne 30. června 2010 podniku, jako je žalobkyně, který již od 1. listopadu 2004 není hospodářsky činný, je v rozporu s cíli článku 101 SFEU, politikou peněžitých pokut Společenství a se zásadou proporcionality.
—
Zatřetí Komise neoprávněně a v rozporu s právem v čl. 1 bodě 9 napadeného rozhodnutí konstatovala, že žalobkyně porušila článek 101 SFEU a článek 53 EHP a uložila jí na základě toho pokutu ve výši 6 934 000 eur, protože ji za dobu od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 považuje společně s Nedri Spanstaal BV za spoluodpovědnou.
Žalobkyně byla v období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 investiční společností, která na Nedri Spanstaal neměla „rozhodující vliv“, a z tohoto důvodu nemůže být činěna zodpovědnou za porušení práva hospodářské soutěže společností Nedri Spanstaal.
—
Začtvrté a podpůrně Komise ji neoprávněně a v rozporu s právem uložila pokutu ve výši 6 934 000 eur, přestože jí žádnou pokutu uložit nesměla, nebo byla oprávněna jí uložit jen podstatně nižší pokutu.
—
Komise nebyla oprávněna použít její obrat za rok 2003 jako měřítko pro stanovení 10 % hranice pokuty, která jí byla uložena; pokud by se odchýlila od základního pravidla uvedeného v čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003, musela by přinejmenším zohlednit důsledky tohoto kroku s ohledem na cíle tohoto ustanovení. Pokuta proto není ve správném poměru k velikosti podniku a nesplňuje podmínky, které podle judikatury platí.
—
Komise byla rovněž povinna uplatnit vůči žalobkyni snížení pokuty pro korunní svědky, které přiznala Nedri Spanstaal.
—
Komise neoprávněně vypočítala pokutu zvlášť pro žalobkyni, pokutu pro žalobkyni byla povinna omezit na část pokuty, která byla udělena Nedri Spanstaal. Rozhodnutí, které bylo vydáno vůči žalobkyni, vychází z jejího vlastnictví podílů na Nedri Spanstaal ve výši 48/224 během celé doby protiprávního jednání, kterého se Nedri Spanstaat dopustila; pokuta neodpovídá zásadě proporcionality.
—
Komise porušila zásadu proporcionality tím, že po použití 10 % hranice nezohlednila poměrně omezenou dobu, za kterou byla žalobkyně činěna odpovědnou za protiprávní jednání Nedri Spanstaal, poměrně omezenou kvalitu odpovědnosti žalobkyně a omezený obrat žalobkyně.
—
Komise porušila zásadu rovného zacházení tím, že po použití 10 % hranice nezohlednila omezenou dobu, za kterou je žalobkyně ve srovnání s Nedri Spanstaal činěna zodpovědnou za protiprávní jednání. Podle judikatury se výše pokuty řídí mimo jiné dobou trvání protiprávního jednání, za které je podnik, kterému je pokuta ukládána, společně zodpovědný. S tímto není slučitelné, že žalobkyni byla uložena vyšší pokuta než Nedri Spanstaal.
—
Zapáté a podpůrně žalobkyně uvádí, že Komise porušila svoji povinnost vydat rozhodnutí během přiměřené lhůty a porušila tím čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv EU. Komise při stanovení pokuty v rozporu s právem nezohlednila překročení přiměřené lhůty. Doba trvání řízení v tomto případě činí 94 měsíců, a je tedy nepřiměřeně dlouhá.
Full & Egal Universal Law Academy