1.6.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 156/8
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. dubna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam — Nizozemsko) — F.P. Jeltes, M. A. Peeters, J. G. J. Arnold v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen
(Věc C-443/11) (1)
(Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Článek 45 SFEU - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 71 - Plně nezaměstnaný atypický příhraniční pracovník, který si zachoval osobní a profesní vazby v členském státě posledního zaměstnání - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 65 - Nárok na dávky v členském státě bydliště - Odepření státu posledního zaměstnání vyplácet dávky - Přípustnost - Relevance rozsudku Soudního dvora ze dne 12. června 1986, Miethe (1/85) - Přechodná ustanovení - Článek 87 odst. 8 - Pojem „nezměněná situace“)
2013/C 156/12
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank Amsterdam
Účastníci původního řízení
Žalobci: F. P. Jeltes, M. A. Peeters, J. G. J. Arnold
Žalovaný: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Rechtbank Amsterdam — Výklad článku 45 SFEU, čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (Úř. věst. L 257, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 15), článku 71 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35), a článku 65 a čl. 87 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72) — Plně nezaměstnaný příhraniční pracovník — Nárok na dávky členského státu bydliště — Pracovník, který si zachoval své osobní a profesní vazby v členském státě, ve kterém byl naposledy zaměstnán a který má v tomto členském státě nejlepší vyhlídky na opětovné zařazení do pracovního procesu — Členský stát, který na základě svých vnitrostátních právních předpisů odmítá tomuto pracovníkovi poskytnout dávky v nezaměstnanosti pouze z důvodu, že má bydliště v jiném členském státě.
Výrok
1)
Po nabytí účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 ze dne 16. září 2009, nesmí být ustanovení článku 65 tohoto nařízení vykládána ve světle výše uvedeného rozsudku Soudního dvora ze dne 12. června 1986 ve věci Miethe (1/85). Pokud jde o plně nezaměstnaného příhraničního pracovníka, který si v členském státě svého posledního zaměstnání zachoval osobní a profesní vazby takové povahy, že má v tomto státě nejlepší vyhlídky na opětovné pracovní začlenění, je třeba tento článek 65 chápat v tom smyslu, že takovému pracovníkovi umožňuje se zapsat doplňkově do evidence služeb zaměstnanosti uvedeného státu nikoli za účelem získání dávek v nezaměstnanosti v tomto státě, ale pouze za účelem získání pomoci při hledání nového zaměstnání.
2)
Pravidla týkající se volného pohybu pracovníků obsažená především v článku 45 SFEU musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát posledního zaměstnání odmítl podle svého vnitrostátního práva přiznat plně nezaměstnanému příhraničnímu pracovníkovi, který má v tomto členském státě nejlepší šance na opětovné pracovní začlenění, dávky v nezaměstnanosti z důvodu, že tento pracovník nemá na jeho území bydliště, jelikož se podle ustanovení článku 65 nařízení č. 883/2004, ve znění pozdějších předpisů, použijí právní předpisy členského státu bydliště.
3)
Ustanovení čl. 87 odst. 8 nařízení č. 883/2004 je třeba použít na plně nezaměstnané příhraniční pracovníky, kteří vzhledem k vazbám, které si zachovali k členskému státu posledního zaměstnání, pobírají od tohoto státu dávky v nezaměstnanosti na základě právních předpisů tohoto členského státu v souladu s článkem 71 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996 (Úř. věst. L 28, s. 1; Zvl. vyd. 05/03, s. 3), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008 ze dne 17. června 2008.
Pojem „nezměněná situace“ ve smyslu čl. 87 odst. 8 nařízení č. 883/2004, ve znění pozdějších předpisů, musí být pojímán z hlediska vnitrostátních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení. Je na vnitrostátním soudu, aby ověřil, zda takoví pracovníci, jako jsou M. A. Peeters a J. G. J. Arnold, splňují podmínky upravené těmito právními předpisy pro uplatnění nároku na opětovné vyplácení dávek v nezaměstnanosti, které jim byly přiznány podle uvedených právních předpisů v souladu s článkem 71 nařízení č. 1408/71, ve znění nařízení č. 118/97, které bylo pozměněno nařízením č. 592/2008.
(1) Úř. věst. C 355, 3.12.2011.
Full & Egal Universal Law Academy