14.5.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 145/3
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 17. ledna 2011 — Anton Vinkov v. Nachalnik Administrativno-nakazatelna deynost
(Věc C-27/11)
2011/C 145/03
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Administrativen sad Sofia — grad
Účastníci původního řízení
Žalobce: Anton Vinkov
Žalovaný: Nachalnik Administrativno-nakazatelna deynost
Předběžné otázky
1)
Je třeba takové použitelné právní předpisy vnitrostátního práva, jako jsou právní předpisy dotčené v původním řízení, které se týkají právních důsledků rozhodnutí vydaného správním orgánem, jež se týká uložení peněžitého trestu nebo pokuty v důsledku spáchání správního přestupku při dopravní nehodě, vykládat v tom smyslu, že jsou slučitelné s ustanoveními Smluv a opatřeními práva Unie přijatými na základě Smluv v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva nebo popřípadě v oblasti dopravy?
2)
Vyplývá z ustanovení Smluv a z opatření práva Unie v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijatých na jejich základě v souvislosti s justiční spoluprací v trestních věcech podle čl. 82 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i v oblasti dopravy podle čl. 91 odst. 1 písm. c) této smlouvy, že do oblasti působnosti práva Unie spadají správní přestupky, jež by mohly být ve smyslu a v souvislosti s článkem 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod kvalifikovány jako „méně závažné“?
3)
V případě kladné odpovědi na druhou otázku žádá soud rovněž o zodpovězení následujících otázek:
3.1.
Představuje za okolností původního řízení porušení dopravních předpisů méně závažné protiprávní jednání ve smyslu práva Unie, pokud jsou zároveň splněny následující podmínky:
a)
Čin je dopravní nehodou, jíž byla způsobena škoda na majetku a který je nutno kvalifikovat jako zaviněné jednání a lze za něj jakožto správní přestupek uložit sankci.
b)
V závislosti na výši stanoveného peněžitého trestu či pokuty nelze rozhodnutí o jejich uložení napadnout u soudu a dotyčná osoba nemá možnost prokázat, že čin, který je jí přičítán, nebyl spáchán zaviněně.
c)
Počet kontrolních bodů uvedený v rozhodnutí je odebrán jakožto automatický právní důsledek nabytí právní moci rozhodnutí.
d)
V rámci zavedeného systému řidičských průkazů, při jejichž vystavení je určitý počet kontrolních bodů vyhrazen pro účely zohlednění spáchaných přestupků, je odebrání kontrolních bodů prováděno jako automatický právní důsledek i v případě nenapadnutelných trestních opatření.
e)
V případě napadení donucovacího opatření spočívajícího v zabavení řidičského průkazu v důsledku ztráty řidičského oprávnění, která nastává jako automatický právní důsledek odebrání počtu na počátku přidělených kontrolních bodů, u soudu, není prováděn incidenční soudní přezkum zákonnosti nenapadnutelných právních opatření, na jejichž základě byly kontrolní body odebrány.
3.2.
Dovolují článek 82 Smlouvy o fungování Evropské unie, popř. čl. 91 odst. 1 písm. c) této smlouvy, a opatření přijatá na základě uvedených právních předpisů, jakož i rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, aby se zásada vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků, popř. opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy, neuplatnily za okolností původního řízení na rozhodnutí o uložení peněžitého trestu nebo pokuty z důvodu dopravního přestupku, který lze podle práva Unie kvalifikovat jako „méně závažný“, neboť členský stát stanovil, že není nutné řídit se požadavky napadnutelnosti u soudu, který je příslušný též v trestních věcech, a použitelnosti procesních pravidel vnitrostátního práva týkajících se opravných prostředků v případě obžaloby ze spáchání trestného činu?
4)
V případě záporné odpovědi na druhou otázku žádá soud rovněž o zodpovězení následující otázky:
Dovolují článek 82 Smlouvy o fungování Evropské unie, popř. čl. 91 odst. 1 písm. c) této smlouvy, a opatření přijatá na základě uvedených právních předpisů, jakož i rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, aby se zásada vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků, popř. opatření práva Unie ke zlepšení bezpečnosti dopravy, podle uvážení členského státu — který v normativním aktu stanovil, že není nutné řídit se požadavky napadnutelnosti u soudu, který je příslušný též v trestních věcech, a použitelnosti procesních pravidel vnitrostátního práva týkajících se opravných prostředků v případě obžaloby ze spáchání trestného činu — nepoužila na rozhodnutí o uložení peněžitého trestu nebo pokuty z důvodu dopravního přestupku, přičemž pro rozhodnutí platí za okolností původního řízení zároveň následující:
f)
Čin je dopravní nehodou, jíž byla způsobena škoda na majetku a který je nutno kvalifikovat jako zaviněné jednání a lze za něj jakožto správní přestupek uložit sankci
g)
V závislosti na výši stanoveného peněžitého trestu či pokuty nelze rozhodnutí o jejich uložení napadnout u soudu a dotyčná osoba nemá možnost prokázat, že čin, který se jí přičítán, nebyl spáchán zaviněně.
h)
Počet kontrolních bodů uvedený v rozhodnutí je odebrán jakožto automatický právní důsledek nabytí právní moci rozhodnutí.
i)
V rámci zavedeného systému řidičských průkazů, při jejichž vystavení je určitý počet kontrolních bodů vyhrazen pro účely zohlednění spáchaných přestupků, je odebrání kontrolních bodů prováděno jako automatický právní důsledek i v případě nenapadnutelných trestních opatření.
j)
V případě napadení donucovacího opatření spočívajícího v zabavení řidičského průkazu v důsledku ztráty řidičského oprávnění, která nastává jako automatický právní důsledek odebrání počtu na počátku přidělených kontrolních bodů, u soudu, není prováděn incidenční soudní přezkum zákonnosti nenapadnutelných právních opatření, na jejichž základě byly kontrolní body odebrány.
Full & Egal Universal Law Academy