21.5.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 152/11
Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2011 E.ON Energie AG proti rozsudku Tribunálu (osmému senátu) vydanému dne 15. prosince 2010 ve věci T-141/08, E.ON Energie AG v. Komise
(Věc C-89/11 P)
2011/C 152/20
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: E.ON Energie AG (zástupci: A. Röhling, F. Dietrich a R. Pfromm, Rechtanwälte)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávajícího kasační opravný prostředek
—
Zrušit napadený rozsudek Tribunálu a rozhodnutí Komise K(2008) 377 v konečném znění ze dne 30. ledna 2008 ve věci COMP/B-1/39.326, doručené navrhovatelce dne 6. února 2008;
—
podpůrně zrušit napadený rozsudek a rozhodnutí označené v bodu 1 prohlásit za neplatné v části, v níž
a)
navrhovatelce byla uložena pokuta,
b)
navrhovatelce byla uložena náhrada nákladů řízení,
a vyhovět návrhovým žádáním navrhovatelky předloženým v řízení v prvním stupni;
—
podpůrně zrušit napadený rozsudek Tribunálu a vrátit věc Tribunálu;
—
uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka se obrací proti napadenému rozhodnutí Tribunálu s návrhovými žádáními směřujícími ke zrušení tohoto rozhodnutí a rozhodnutí odpůrkyně K(2008) 377 v konečném znění ze dne 30. ledna 2008 ve věci COMP/B-1/39.326. Rozsudkem bylo potvrzeno rozhodnutí odpůrkyně o uložení pokuty, v němž je navrhovatelce vytýkáno, že porušila pečeť, kterou umístili zástupci odpůrkyně podle čl. 20 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1/2003 a porušila tak „přinejmenším z nedbalosti“ čl. 23 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1/2003. K odůvodnění svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje šest důvodů:
1)
Navrhovatelka nejprve uvádí, že Tribunál nesprávně rozdělil důkazní břemeno, čímž se dopustil současně porušení zásady presumpce neviny a rozhodovací maximy práva Společenství in dubio pro reo. Tribunál především nezohlednil skutečnost, že důkazní prostředek ve formě pečeti (nesporně) skladované po uplynutí její Shelf Life (doby skladovatelnosti) nepředstavuje žádný „dostatečně vypovídající“ důkaz proto, aby prokázala existenci porušení.
2)
Druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil svou povinnost odůvodnění, a to prostřednictvím nesprávné kvalifikace. Tribunál v rámci obrácení důkazního břemene zneuznává kritérium „zpochybnění“ důkazní hodnoty pečeti, které nejprve sám stanovil, a to prostřednictvím požadavku přímé „příčinné souvislosti“ mezi zastaráním pečeti a vzniku pozitivního VOID efektu, použitému později v rámci nesprávné kvalifikace.
3)
Prostřednictvím třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazní prostředky a porušil tak v souvislosti s tím logické zákonitosti, obecnou zásadu právního státu, jakož opětovně svou povinnost odůvodnění. K tomu navrhovatelka zejména uvádí, že Tribunál přikládá důkaznímu prostředku „protokol o umístění pečetě“ prostřednictvím předpokladu, že v něm má být spatřován dostatečný důkaz o řádném umístění pečetě, vypovídající schopnost, která z něj nemůže vyplývat.
4)
Čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká další nedostatek v odůvodnění spojený s porušením zákonitostí logiky. S ohledem na další pečeti v budově navrhovatelky Tribunál vyvozuje z funkčnosti přitom použitých pečetí závěr, který nelze logicky vysvětlit, také o funkčnosti sporné pečeti.
5)
Pátým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka Tribunálu vytýká, že porušil pravidla řádného provádění důkazů, zákonitosti logiky, jakož i zásadu in dubio pro reo. Tribunál považoval především tvrzení navrhovatelky ve vztahu k „nápisům VOID“ na dveřním rámu nesprávně za irelevantní a v rozporu s pravidly řádného provádění důkazů neprovedl dokazování v tomto smyslu.
6)
Prostřednictvím šestého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka nakonec Tribunálu vytýká, že se dopustil porušení právních předpisů tím, že opětovně porušil pravidla řádného provádění důkazů a zásadu právního státu, a sice proporcionality s ohledem na vyměření pokuty. Tribunál nezohledňuje polehčující okolnost, že sama odpůrkyně zapříčinila v současnosti už neobjasnitelnou situaci, která nastala v den provádění kontroly. Navíc Tribunál s ohledem na rozsah poškození chráněného zájmu nezajistil důkaz o otevření dveří, která je relevantní pro otázku závažnosti činu a stanovení výše pokuty.
Full & Egal Universal Law Academy