21.5.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 152/13
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Apelacyjny w Warszawie (Polská republika) dne 2. března 2011 — Format Urządzenia i Montaże Przemysłowe v. Zakład Ubezpieczeń Społecznych I Oddział w Warszawie
(Věc C-115/11)
2011/C 152/23
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Apelacyjny w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobce: Format Urządzenia i Montaże Przemysłowe
Žalovaný: Zakład Ubezpieczeń Społecznych I Oddział w Warszawie
Předběžné otázky
1)
Znamená okolnost, že osobní působnost čl. 14 odst. 2 věty 1 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01 s. 35), [odkazuje] na „osob[u] obvykle zaměstnan[ou] na území dvou nebo více členských států“ — pro kterou je v písmeni b) tohoto předpisu dále upřesněno, že se jedná o osobu jinou než uvedenou v písmenu a) — v případě pracovníka, který je zaměstnán na základě jednoho pracovního poměru jedním (a týmž) zaměstnavatelem,
a)
že jej lze považovat za takovou osobu, pokud vzhledem k povaze zaměstnání vykonává práci v téže době (současně), což zahrnuje i poměrně krátká období, v různých členských státech a v souvislosti s tím často překračuje hranice států,
a
b)
že jej lze považovat za takovou osobu i tehdy, pokud v rámci jednoho (a téhož) pracovního poměru je povinen vykonávat práci trvale (obvykle) ve více členských státech, mj. ve státě, na jehož území bydlí, nebo v několika jiných státech, než je stát jeho bydliště — aniž by záleželo na délce po sobě následujících období, ve kterých plní své závazky v jednotlivých členských státech, a na prodlevách mezi těmito obdobími —, nebo s časovým omezením?
2)
Může být čl. 14 odst. 2 písm. b) bod. ii) nařízení č. 1408/71 — pokud lze vycházet z výkladu uvedeného výše pod písm. b) —, použit v situaci, ve které u závazku existujícího v rámci pracovního poměru mezi pracovníkem a jedním (a týmž) zaměstnavatelem spočívajícího v trvalém výkonu práce v několika členských státech, bude bráno v úvahu plnění závazků v členském státu, ve kterém pracovník bydlí, i když taková situace — výkon práce právě v tomto státu — se v době uzavírání pracovního poměru jevila jako vyloučená, a může být v případě záporné odpovědi použit čl. 14 odst. 2 písm. b) bod i) nařízení č. 1408/71?
Full & Egal Universal Law Academy