10.9.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 269/21
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Asylgerichtshof (Rakousko) dne 23. května 2011 — K
(Věc C-245/11)
2011/C 269/40
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Asylgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: K
Žalovaný: Bundesasylamt
Předběžné otázky
1)
Má být článek 15 nařízení 343/2003 (1) vykládán tak, že členský stát, který není sám o sobě podle pravidel článků 6 až 14 tohoto nařízení příslušný, se stává obligatorně příslušným k vedení řízení žadatelky o azyl, pokud se zde nachází její těžce nemocná a na základě kulturních okolností ohrožená snacha, nebo se zde nacházejí nezletilí vnuci vyžadující péči z důvodu nemoci snachy a žadatelka o azyl je připravena a schopna se o snachu a vnuky postarat? Platí to i tehdy, pokud neexistuje žádost státu, který je sám o sobě příslušný podle čl. 15 odst. 1 druhé věty nařízení číslo 343/2003 ?
2)
Má být čl. 3 odst. 2 nařízení 343/2003 vykládán tak, že v případě uspořádání vylíčeného pod bodem 1 vzniká obligatorní příslušnost členského státu, který je sám o sobě nepříslušný, pokud by příslušnost stanovená jinak ustanoveními nařízení 343/2003 znamenala porušení článku 3 nebo článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (článku 4 nebo článku 7 Listiny základních práv EU)? Jsou v tomto případě při sporném výkladu a použití článku 3 nebo článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (článek 4 nebo 7 Listiny základních práv EU) použitelné širší pojmy „nelidské zacházení“ nebo „rodina“, které se odchylují od judikatury Evropského soudu pro lidská práva?
(1) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 50 ze dne 23.2.2003, s. 1)
Full & Egal Universal Law Academy