10.9.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 269/27
Kasační opravný prostředek podaný dne 20. června 2011 Smart Technologies ULC proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 13. dubna 2011 ve věci T-523/09, Smart Technologies ULC v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
(Věc C-311/11 P)
2011/C 269/50
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Smart Technologies ULC (zástupci: M. Edenborough QC, T. Elias, Barrister, R. Harrison, Solicitor)
Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje:
—
S ohledem na velmi nízký práh, který musí navrhovatelka překonat, a na výše uvedená nesprávná právní posouzení, která vedla k tomu, že Tribunál posoudil nesprávně rozlišovací způsobilost přihlášky navrhovatelky (zejména tím, že stanovil vyšší práh), je Soudní dvůr žádán, aby uznal, že stav řízení umožňuje učinit ve věci konečné rozhodnutí.
—
Přihláška je původní a je jednoznačně spojena s navrhovatelkou. Odkazuje na obchodní původ výrobků, takže je dostatečně rozlišující, aby ji relevantní veřejnost uznávala jako rozlišující.
—
Podpůrně je Soudní dvůr žádán, aby vrátil věc zpět Tribunálu k dalšímu projednání.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka zpochybňuje rozsudek Tribunálu z následujících důvodů:
—
Tribunál nepřezkoumal rozlišovací způsobilost přihlášky navrhovatelky podle jejího znění, ale s ohledem na to, zda jde o „pouhý“ reklamní slogan či nikoliv. Navrhovatelka tvrdí, že to je právně nesprávné a že správný přístup je přezkoumat rozlišovací způsobilost s ohledem na příslušné zboží a služby a příslušnou veřejnost. Učinit závěr, že přihláška postrádá rozlišovací způsobilost, protože přihláška je pouhý reklamní slogan, znamená použít nesprávné kritérium, jak vyplývá z ustálené judikatury.
—
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že je obtížnější prokázat rozlišovací způsobilost ve vztahu k reklamnímu sloganu než ve vztahu k jakékoliv jiné formě slovní ochranné známky.
—
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když uvedl, že je oprávněn považovat za všeobecně známou skutečnost okolnost, která vyžadovala prokázání, totiž to, že spotřebitelé nepřikládají reklamním sdělením hodnotu ochranné známky.
—
Navrhovatelka konečně tvrdí, že ochranná známka musí mít pouze minimální stupeň rozlišovací způsobilosti, aby nebylo možné použít zamítnutí podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (1) o ochranné známce Společenství.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství; Úř. věst. L 78 s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy