24.9.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 282/7
Kasační opravný prostředek podaný dne 6. července 2011 Mauricem Emramem proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 10. května 2011 ve věci T-187/10, Emram v. OHIM
(Věc C-354/11 P)
2011/C 282/13
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Maurice Emram (zástupce: M. Benavï, advokát)
Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Guccio Gucci Spa
Návrhová žádání
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek žádá Soudní dvůr, aby:
—
zrušil rozsudek Tribunálu v plném rozsahu, jelikož zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 2010,
—
zrušil rozhodnutí odvolacího senátu na základě článku 61 statutu Soudního dvora,
—
uložil OHIM náhradu nákladů řízení vynaložených před Tribunálem a Soudním dvorem a společnosti Gucci náhradu nákladů řízení před OHIM a Tribunálem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) uplatňuje porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (1), jakož i porušení článku 17 nařízení Rady č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (2).
V tomto ohledu navrhovatel zaprvé uvádí, že Tribunál dospěl k závěru, že existuje nebezpečí záměny, aniž zohlednil veškeré relevantní skutečnosti daného případu, zejména neužívání starších ochranných známek na trhu, rozlišovací způsobilost starších ochranných známek, skutečný výskyt jiných výrobků téhož druhu na trhu s různým označením „G“ a míru důležitosti, kterou určená veřejnost připisuje tomuto druhu označení pro účely identifikace obchodní značky. Navrhovatel navíc tvrdí, že Tribunál dospěl k nesprávnému posouzení ohledně podobnosti kolidujících známek vyplývajícímu zejména ze zkreslení skutkového stavu, nesprávného posouzení rozlišovací způsobilosti a dominantní povahy starších ochranných známek, jakož i nesprávného posouzení povahy dotčených výrobků.
Navrhovatel zadruhé uplatňuje to, že Tribunál nesprávně aplikoval judikaturu, jelikož v rozporu s článkem 17 výše uvedeného nařízení 207/2009 nezohlednil předchozí vnitrostátní rozhodnutí.
Navrhovatel konečně tvrdí, že Tribunál porušil zásadu rovného zacházení, jelikož podobnost označení posoudil pouze částečně tím, že nezohlednil slovní obsah přihlašované ochranné známky a označení porovnával na základě příliš širokých kritérií.
(1) Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1, Zvl. vyd. 17/01, s. 146.
(2) Úř. věst. L 78, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy