12.11.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 331/8
Kasační opravný prostředek podaný dne 18. srpna 2011 společností Gosselin Group NV, dříve Gosselin World Wide Moving NV, proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 16. června 2011 ve spojených věcech T-208/08 a T-209/08, Gosselin Group NV a Stichting Administratiekantoor Portielje v. Evropská komise
(Věc C-429/11 P)
2011/C 331/13
Jednací jazyk: nizozemština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Gosselin Group NV, dříve Gosselin World Wide Moving NV, (zástupci: F. Wijckmans a H. Burez, advokáti)
Další účastníci řízení: Evropská komise a Stichting Administratiekantoor Portielje
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
i) zrušit rozsudek (1) v rozsahu, v jakém Tribunál tvrdí, že předmětné praktiky svou povahou omezují hospodářskou soutěž, aniž je třeba prokázat omezující účinky na hospodářskou soutěž, a ii) zrušit rozhodnutí (2) (v platném znění a v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky), jelikož neobsahuje důkaz o důsledcích pro právo hospodářské soutěže stran praktik, za něž je navrhovatelka činěna odpovědnou;
—
podpůrně i) zrušit rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál tvrdí, že se Komise výjimečně může opírat o alternativní podmínku v bodě 53 pokynů k pojmu „ovlivnění obchodu (3)“ bez výslovného vymezení významu pojmu „trh“ ve smyslu bodu 55 těchto pokynů; a ii) zrušit rozhodnutí (v platném znění a v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky), jelikož Komise v rozhodnutí dostatečně neprokázala, že praktiky citelně narušily hospodářskou soutěž mezi členskými státy;
—
podpůrně i) zrušit rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál tvrdí, že Komise nebyla povinná při posuzování závažnosti protiprávního jednání, ani v rámci polehčujících okolností zohlednit skutečnost, že se navrhovatelka nepodílela na písemných dohodách o cenách a na schůzkách, a ii) zrušit rozhodnutí (v platném znění a v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky) z týchž důvodů;
—
podpůrně i) zrušit rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál s odkazem na mimo jiné dolní hranici 15 % uplatňuje podíl 17 % relevantních prodejů, aniž zohledňuje všech 30 relevantních okolností, a ii) zrušit rozhodnutí (v platném znění a v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky) z týchž důvodů;
—
podpůrně i) zrušit rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál tvrdí, že účast navrhovatelky od 31. ledna 1992 do 30. října 1993 není promlčená; ii) zrušit rozhodnutí (v platném znění a v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky) v rozsahu, v němž ukládá pokutu uloženou navrhovatelce podle její účasti od 31. ledna 1992 do 30. října 1993, a iii) v důsledku toho snížit výši pokuty;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku Gosselin Group NV uvádí, že Tribunál porušil unijní právo tím, že z právního hlediska nesprávně označil skutkové okolnosti, které zjistil (předstírané nabídky a provize), za dohody o cenách a praktiky týkající se rozdělení trhu; přinejmenším je rozsudek v tomto ohledu nedostatečně odůvodněn.
Podpůrně Gosselin Group NV tvrdí, že Tribunál:
—
při posouzení citelných účinků předmětných praktik na obchod mezi členskými státy porušil pravidlo, že Komise musí dodržovat vlastní pokyny,
—
při posouzení polehčujících okolností v souvislosti se stanovením výše pokuty porušil zásadu osobní povahy odpovědnosti, jakož i pravidlo, že Komise musí dodržovat vlastní pokyny,
—
při stanovení základní výše pokuty porušil povinnost odůvodnění, zásadu osobní povahy odpovědnosti a porušil pravidlo, že Komise musí dodržovat vlastní pokyny. V první časti tvrdí, že Tribunál se nesprávně domníval, že se Komise mohla dovolávat bodu 23 pokynů pro výpočet pokut (4). V druhé části tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že vycházel z minimální hranice 15 % hodnoty prodejů, která je v zásadě minimální hranicí pro pokutu při závažných omezeních hospodářské soutěže. V třetí časti tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tvrzením, že hranice 17 % je rovna nebo téměř rovna hranici 15 % a z toho vyvodil závěr, že všechny relevantní okolnosti nemusí být zohledněny,
—
porušil článek 25 nařízení č. 1/2003 (5) tím, že rozhodl, že účast společnosti Gosselin NV na předmětném protiprávním jednání od 31. listopadu 1992 do 30. října 1993 není promlčená.
(1) Rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 16. června 2011 ve spojených věcech T-208/08 a T-209/08, Gosselin Group NV a Stichting Administratiekantoor Portielje v. Evropská komise (dále jen: „rozsudek“).
(2) Rozhodnutí Komise K(2008) 926 v konečném znění ze dne 11. března 2008 v řízení podle článku 81 (ES) a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38.543 — Mezinárodní stěhovací služby) (dále jen „rozhodnutí“.
(3) Pokyny k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. 2004, C 101, s. 81).
(4) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. C 210, 1.9.2006, s. 2).
(5) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).
Full & Egal Universal Law Academy