12.11.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 331/10
Kasační opravný prostředek podaný dne 26. srpna 2011 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 16. června 2011 ve spojených věcech T-208/08 a T-209/08, Gosselin Group NV a Stichting Administratiekantoor Portielje v. Evropská komise
(Věc C-440/11 P)
2011/C 331/17
Jednací jazyk: nizozemština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: A. Bouquet, S. Noë y F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci)
Další účastníci řízení: Gosselin Group NV, dříve Gosselin World Wide Moving NV, a Stichting Administratiekantoor Portielje
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v němž zrušuje rozhodnutí K(2008) 926, ve znění rozhodnutí K(2009) 5810, pokud se týká společnosti Stichting Administratiekantoor Portielje;
—
zamítl žalobu společnosti Portielje;
—
uložil společnosti Portielje náhradu nákladu řízení před Tribunálem i před Soudním dvorem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
I. První důvod kasačního opravného prostředku, týkající se osobní působnosti článku 101 SFEU
Tribunál zaujal při výkladu pojmu „podnik“ a ustanovení o rozložení důkazního břemene při odpovědnosti za účast na protiprávním jednání porušujícím článek 81 ES (v současnosti článek 101 SFEU) nesprávný právnický přístup. V bodech 36 a 50 napadeného rozsudku se Tribunál zaměřil na nesprávnou otázku, a sice zda je Portielje podnik. Tribunál měl ověřit, zda Komise právem ve svém rozhodnutí uvedla, že Portielje byla součástí podniku, který se dopustil protiprávního jednání. Na tuto otázku se v plném rozsahu použijí zásady vyjádřené v rozsudku Akzo Nobel a další (C-97/08 P) (1), a to včetně domněnky o předložení důkazu, vyplývající z vlastnictví veškerého kapitálu.
II. Druhý důvod kasačního opravného prostředku, týkající se vyvrácení domněnky o předložení důkazu o rozhodném vlivu
A. První část
Tribunál se prohlášením, že se osobní propojení společností Portielje a Gosselin týkalo jen poloviny členů správní rady společnosti Portielje, dopustil zjevně nesprávného hodnocení důkazů, a to alespoň do té míry, do které Tribunál naznačil, že dotyční členové správní rady nemohli mít na řízení společnosti Portielje určující vliv. Dotyčné osoby disponovaly dostatečným podílem hlasů v správní radě, aby mohly určovat řízení společnosti Portielje.
B. Druhá část
Tribunál se každopádně dopustil nesprávného právního posouzení svým závěrem, že Portielje s ohledem na to, že v rozhodném období nepřijala žádné formální rozhodnutí týkající se řízení podniku, i navzdory osobnímu propojení vyvrátila domněnku o předložení důkazu, která v případě vlastnictví veškerého kapitálu plyne z judikatury. Posouzení, které provedl Tribunál, je v rozporu s funkční stránkou pojmu „podnik“ a se zásadami vyslovenými v rozsudku Akzo Nobel a další.
C. Třetí část
Tribunál se dopustil nesprávného posouzení také tím, že prohlásil, že Portielje vyvrátila domněnku o předložení důkazu, vyplývající z vlastnictví veškerého kapitálu, jelikož se v rozhodném období nekonalo žádné valné shromáždění společnosti Gosselin. I toto posouzení, které provedl Tribunál, je v rozporu s funkční stránkou pojmu „podnik“ a se zásadami vyslovenými v rozsudku Akzo Nobel a další.
(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. září 2009 (Sb. rozh. s. I-8237).
Full & Egal Universal Law Academy