3.12.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 355/8
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Amsterdam (Nizozemsko) dne 29. srpna 2011 — F. P. Jeltes, M. A. Peeters, J. G. J. Arnold v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen (Uwv)
(Věc C-443/11)
2011/C 355/12
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank Amsterdam
Účastníci původního řízení
Žalobci: F. P. Jeltes, M. A. Peeters, J. G. J. Arnold
Žalovaný: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen (Uwv)
Předběžné otázky
1)
Zůstává i nadále v platnosti — v době, kdy platí nařízení č. 883/2004 (1) — doplňující funkce rozsudku Miethe (2), který byl vydán v době, kdy platilo nařízení č. 1408/71 (3), kterou představuje vznik práva volby pro atypické příhraniční pracovníky, pokud jde členský stát, ve kterém se zaregistrují u zprostředkovatele práce a ze kterého tedy obdrží dávky v nezaměstnanosti, protože vyhlídky na opětovné zapojení do pracovního procesu jsou největší v členském státu jejich volby? Nebo článek 65 nařízení č. 883/2004 při celkovém posouzení již v dostatečné míře zajišťuje, že zcela nezaměstnaní pracovníci obdrží dávky za podmínek, které jsou pro jejich hledání práce nejpříznivější, a rozsudek Miethe svou přidanou hodnotu ztratil?
2)
Brání unijní právo, v projednávaném případě článek 45 SFEU nebo čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1612/68 (4), rozhodnutí členského státu odepřít podle právních předpisů tohoto členského státu dávky v nezaměstnanosti migrujícímu pracovníkovi (příhraničnímu pracovníkovi), který se stal zcela nezaměstnaným a který byl naposledy zaměstnán v tomto členském státě a u kterého lze vzhledem k existujícím společenským a rodinným vazbám předpokládat, že nejlepší výhlídky na opětovné zapojení do pracovního procesu má v tomto členském státu, pouze z toho důvodu, že má bydliště v jiném členském státu?
3)
Jak zní — s ohledem na čl. 87 odst. 8 nařízení č. 883/2004, článek 17 Listiny základních práv EU, jakož i s ohledem na zásadu právní jistoty — odpověď na výše uvedenou otázku, pokud takovému pracovníkovi byly již před tím, než nabylo účinnosti nařízení č. 883/2004, poskytovány dávky v nezaměstnanosti podle právních předpisů bývalého státu zaměstnání a maximální doba pobírání dávek, jakož i lhůta pro obnovení nároku na dávky k tomuto okamžiku ještě neuplynuly (a poskytování dávek bylo pozastaveno, protože nezaměstnaná osoba přijala nové zaměstnání)?
4)
Bude odpověď na druhou otázku jiná, jestliže bylo dotčeným nezaměstnaným příhraničním pracovníkům přislíbeno, že mohou požadovat obnovení svého nároku na dávky v případě, že by se po přijetí do zaměstnání znovu stali nezaměstnanými, a tyto informace se v důsledku nejasností v prováděcí praxi ukázaly jako nesprávné nebo nejednoznačné?
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72).
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. června 1986, Miethe (C-1/85, Recueil, s. 1837).
(3) Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, (Úř. věst. L 149 s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35).
(4) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (Úř. věst. L 257, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 15).
Full & Egal Universal Law Academy