26.11.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 347/19
Kasační opravný prostředek podaný dne 28. září 2011 společnostmi Schindler Holding Ltd, Schindler Management AG, Schindler SA, Schindler Sàrl, Schindler Liften BV a Schindler Deutschland Holding GmbH proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 13. července 2011 ve věci T-138/07, Schinder Holding Ltd a další v. Evropská komise, podporovaná Radou Evropské unie
(Věc C-501/11 P)
2011/C 347/29
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Schindler Holding Ltd, Schindler Management AG, Schindler SA, Schindler Sàrl, Schindler Liften BV, Schindler Deutschland Holding GmbH (zástupci: R. Bechtold a W. Bosch, advokáti, jakož i profesor Dr. J. Schwarze)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Rada Evropské unie
Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek
1)
zrušit rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 13. července 2011 (věc T-138/07);
2)
zrušit rozhodnutí Komise ze dne 21. února 2007 (COMP/E-1/38.823 — Výtahy a eskalátory),
podpůrně zrušit pokuty, které toto rozhodnutí ukládá účastnicím řízení podávajícím kasační opravný prostředek, nebo je snížit;
3)
podpůrně k návrhovým žádáním uvedeným v bodě 1 a v bodě 2, vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s právním posouzením uvedeným v rozsudku Soudního dvora;
4)
v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení, které účastnicím řízení podávajícím kasační opravný prostředek vznikly v řízení před Soudem a Soudním dvorem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí celkem třináct důvodů kasačního opravného prostředku.
—
Tribunál zaprvé porušil zásadu dělby moci a požadavky, které právní stát klade na řízení, tím, že zastává názor, že Komise je příslušná k uložení pokut bez toho, aniž by sám v celém rozsahu uložení pokut přezkoumal.
—
Tribunál zadruhé porušil zásadu přímosti dokazování tím, že za přípustné považoval dokazování prostřednictvím korunního svědka, tak je prováděno v současné praxi Komise.
—
Tribunál zatřetí porušil zásadu určitosti (článek 7 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále jen „EÚLP“) tím, že čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) považoval za dostatečně určitý právní základ pro uložení pokut.
—
Tribunál začtvrté nezohlednil, že pokyny Komise o metodě stanovování pokut z roku 1998 jsou z důvodu nepříslušnosti Komise neplatné.
—
Zapáté, Tribunál neprávem odmítl, že pokyny Komise o metodě stanovování pokut z roku 1998 porušují zákaz zpětné účinnosti zásadu ochrany legitimního očekávání.
—
Zašesté, Tribunál porušil zásadu zavinění a zásadu presumpce neviny (čl. 27 odst. 2 nařízení č. 1/2003; čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, dále jen „Listina“, čl. 6 odst. 2 EÚLP) tím, že nepovažuje za nezbytné připsat dotčeným podnikům odpovědnost za porušení provedené pracovníky, resp. toto připsání neprovedl.
—
Zasedmé, Tribunál neprávem vycházel ze spoluzodpovědnosti společnosti Schindler Holding. Použité zásady týkající se spoluzodpovědnosti mateřské společnosti zasáhly do pravomocí členských států. Tribunál krom toho vyložil judikaturu Soudního dvora příliš široce a porušil rovněž zásadu presumpce neviny (čl. 48 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 2 EÚLP).
—
Zaosmé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když limity čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 považoval za nepřekročené.
—
Zadeváté, na základě uvedeného bylo porušeno majetkové právo Schindler Holding, protože stanovení pokuty mělo dopad vyvlastnění (čl. 1 odst. 1 Listiny, článek 1 prvního dodatkového protokolu EÚLP).
—
Zadesáté, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když příliš vysoké základní částky, ze kterých vycházela Komise, považoval za opodstatněné.
—
Zajedenácté, Tribunál protiprávně toleroval, že Komise neakceptovala určité okolnosti jako polehčující. Tribunál zejména nezohlednil dobrovolné ukončení kartelu v Německu, jakož i opatření k dosažení souladu přijatá účastnicemi řízení podávajícími kasační opravný prostředek.
—
Zadvanácté, Tribunál považoval snížení pokut z důvodu spolupráce stanovená Komisí, resp. Komisí neprávem nepřiznaná, za opodstatněná. Nezohledňuje přitom přispění účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek. Rovněž nezohledňuje, že Komise v rozporu s právem poskytla příliš malá snížení pokut z důvodu spolupráce mimo oznámení o shovívavosti.
—
Zatřinácté, Tribunál porušil zásadu proporcionality tím, že výši pokut považoval za ještě přípustnou.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).
Full & Egal Universal Law Academy