28.1.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 25/35
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 14. listopadu 2011 — Agroferm A/S v. Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri
(Věc C-568/11)
2012/C 25/67
Jednací jazyk: dánština
Předkládající soud
Vestre Landsret
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Agroferm A/S
Žalované: Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri
Předběžné otázky
1)
Náleží produkt vyrobený z cukru fermentovaného za pomoci bakterie Corynebacterium glutamicum, který — jak je uvedeno podrobněji v Příloze 1 k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — kromě chemických nečistot pocházejících z výrobního procesu (nemodifikované suroviny, činidla používaná ve výrobním procesu a vedlejší produkty) sestává přibližně z 65 % sulfátu lysinu, pod číslo 2309, číslo 2922 nebo číslo 3824 kombinované nomenklatury, ve znění Přílohy I nařízení [Komise] (ES) č. 1719/2005 (1) ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku?
Je v této souvislosti relevantní, zda chemické nečistoty byly zachovány záměrně s cílem učinit produkt obzvlášť vhodným nebo s cílem zlepšit jeho vhodnost pro produkci krmiva, nebo zda chemické nečistoty byly zachovány, protože nebylo nutné nebo účelné je odstranit? Jaká vodítka by se měla použít při posouzení této otázky v konkrétním případě?
Je pro odpověď relevantní, že je možné vyrobit jiné produkty obsahující lysin, včetně „čistého“ lysinu (>98 %) a produktu na bázi lysinu a kyseliny chlorovodíkové (HCl lysinu), které mají vyšší obsah lysinu než „sulfát lysinu“ jakožto produkt popsaný výše, a je v této souvislosti relevantní, že množství sulfátu lysinu a dalších chemických nečistot v sulfátu lysinu jakožto produktu popsaném výše odpovídá množství obsaženému v produktech obsahujících sulfát lysinu jiných výrobců? Jaká vodítka by se měla použít při posouzení této otázky v konkrétním případě?
2)
Vycházíme-li z předpokladu, že v souladu se zásadou legality výroba nespadala pod režim produkčních náhrad, bylo by v rozporu s právem Evropské unie, kdyby vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátní zásadou právní jistoty a zásadou ochrany legitimního očekávání v případě, jako je ten projednávaný, upustily od vymáhání náhrad, které výrobce přijal v dobré víře?
3)
Vycházíme-li z předpokladu, že v souladu se zásadou legality výroba nespadala pod režim produkčních náhrad, bylo by v rozporu s právem Evropské unie, kdyby vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátní zásadou právní jistoty a zásadou ochrany legitimního očekávání v případě, jako je ten projednávaný, dostály závazkům (osvědčením o produkční náhradě), které podléhaly lhůtám a které výrobce přijal v dobré víře?
(1) Úř. věst. 2005 L 286, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy