28.1.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 25/37
Kasační opravný prostředek podaný dne 18. listopadu 2011 společností Deltafina SpA proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-12/06, Deltafina v. Komise
(Věc C-578/11 P)
2012/C 25/71
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deltafina SpA (zástupci: J.-F. Bellis a F. Di Gianni, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
zrušit, v plném rozsahu či částečně, napadený rozsudek v části, v níž zamítá žalobu navrhovatelky;
—
zrušit, v plném rozsahu či částečně, rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2005 v rozsahu, v níž se týká navrhovatelky;
—
zrušit nebo snížit výši pokutu udělenou navrhovatelce, zejména v rámci pravomoci k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci, která je Soudnímu dvoru přiznána článkem 261 SFEU;
—
podpůrně vrátit věc Tribunálu, aby rozhodl v souladu s právními názory vyjádřenými Soudním dvorem;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Kasační opravný prostředek se zakládá na čtyřech důvodech.
1)
Tribunál nesprávně shledal, že společnost Deltafina porušila svoji povinnost spolupráce, když Komisi neinformovala o zveřejnění informace ohledně své spolupráce s Komisí. Tribunál měl namísto toho rozhodnout o otázce, zda s ohledem na dohodu o „pravidlech hry“, k níž došlo mezi společností Deltafina a Komisí na schůzce dne 14. března 2002, mohla Komise důvodně dospět k závěru, že společnost Deltafina porušila svoji povinnost spolupráce, když zveřejnila informaci, že podala žádost o ochranu před pokutami na schůzce sdružení APTI konané dne 4. dubna 2002.
Tribunál tímto na místo účastníků řízení vymezil ex post podmínky povinnosti spolupráce společnosti Deltafina, nerozhodl o hlavním žalobním důvodu uplatněném společností Deltafina a porušil právo na obhajobu společnosti Deltafina.
2)
Tribunál správně a řádně neobjasnil skutkový stav, neboť namísto toho, aby provedl dokazování v souladu s článkem 65 svého jednacího řádu, na jednání vyslechl dvě osoby účastníci se schůzky konané dne 24. března 2002 ohledně „pravidel hry“ takovým způsobem, který není v souladu s procesními předpisy, a je tudíž stižen protiprávností, aniž dodržel záruky stanovené v článcích 68 až 76 jednacího řádu a základní zásady týkající se provádění důkazů.
3)
Tribunál porušil zásadu přiměřené délky řízení. Řízení před Tribunálem totiž trvalo příliš dlouho, a sice 5 let a 8 měsíců a od konce písemné části řízení do rozhodnutí o zahájení ústní části řízení uplynulo 43 měsíců.
4)
Konečně Tribunál protiprávně odmítl se vyjádřit v rámci pravomoci k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci k argumentu, podle něhož pokuta uložená společnosti Deltafina je nepřiměřená a diskriminační, neboť Komise uplatnila stejnou výši snížení pokuty na společnost Deltafina jako na společnost Dimon Italia, ačkoli se tyto společnosti podílely na zjištění protiprávního jednání zjevně odlišným způsobem. Rozsudek vydaný ve věci Nintendo v. Komise, T-13/03, stanovil zásadu, že Komise nemůže při posuzování spolupráce ze strany podniků během správního řízení porušit zásadu rovného zacházení, přičemž při srovnání musí být zohledněno jak časové, tak kvalitativní hledisko.
Full & Egal Universal Law Academy