21.4.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 118/10
Kasační opravný prostředek podaný dne 8. prosince 2011 Grand Hotel Abi d’Oru SpA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 20. září 2011 ve spojených věcech T-394/08, T-408/08, T-453/08 a T-454/08, Regione autonoma della Sardegna a další v. Komise
(Věc C-633/11 P)
2012/C 118/15
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Grand Hotel Abi d’Oru SpA (zástupci: D. Dodaro a R. F. Masuri, avvocati)
Další účastníci řízení: Evropská komise, Regione autonoma della Sardegna, Selene di Alessandra Cannas Sas a další
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
zrušit rozsudek Tribunálu vydaný dne 20. září 2011 ve spojených věcech T-394/08, T-408/08, T-453/08 a T-454/08 v rozsahu, v němž
a)
zamítá výtku vznesenou navrhovatelkou vycházející z porušení povinnosti oznámit rozhodnutí o opravě, stanovené čl. 254 odst. 3 ES a čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/99 (1) (body 103 až 112 rozsudku)
b)
zamítá žalobní důvod vznesený navrhovatelkou vycházející z nedostatku odůvodnění pokud jde o posouzení pobídkového účinku sporných podpor (body 136 až 145 a 218 až 228 rozsudku) a
obsahuje zkreslení žalobních důvodů, nesprávné právní posouzení, nelogické a rozporné odůvodnění;
—
zrušit rozhodnutí Evropské komise 2008/854/ES ze dne 2. července 2008 o režimu podpory „regionální zákon č. 9 z roku 1998 — zneužití podpory N 272/98“ C 1/04 (ex NN 158/03 a CP 15/2003) (Úř. věst. L 302, s. 9);
—
uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení v prvním stupni a o kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Napadený rozsudek je stižen nepřesným použitím článku 254 ES, jakož i nařízení (ES) č. 659/99 a nelogickým a rozporným odůvodněním v rozsahu, v němž tvrdí, že „rozhodnutí o opravě bylo určeno výslovně Italské republice a nikoliv příjemců sporného režimu. V důsledku toho čl. 254 odst. 3 ES nezavazoval Komisi k tomu, aby oznámila rozhodnutí o opravě Grand Hotel Abi d’Oru“ (bod 107 rozsudku). Toto odůvodnění je dle názoru navrhovatelky v rozporu s body 71 a 72 samotného rozsudku.
Rozsudek dále neumožňuje rozpoznat odlišnou funkční kvalifikaci rozhodnutí o opravě oproti rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, jehož napojení na již zahájené řízení podle názoru navrhovatelky ukládá povinnost zohlednit účastníky řízení, kteří se v praxi již účastnili samotného řízení. Chyba, které se dopustil Tribunál při připodobnění rozhodnutí o opravě k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vedla k nepřesnému posouzení dosahu použitelnosti čl. 20 odst. 1 nařízení č. 659/1999.
Napadený rozsudek je stižen zkreslením žalobních důvodů, nesprávným právním posouzením a nelogickým a rozporným odůvodněním v rozsahu, v němž Tribunál neodůvodnil, byť jen implicitně, důvody pro zamítnutí výtky vycházející ze zjevného pochybení, kterého se Komise dopustila při posouzení pobídkového účinku podpory.
Konečně jak Komise v napadeném rozhodnutí tak Tribunál ve zpochybněném rozsudku zkreslili úmysly navrhovatelky tím, že jí přisoudili úmysl převést na individuální úroveň rozhodnutí, které se týkalo obecného režimu a že v důsledku tohoto neporozumění nesprávně nezohlednili dopad, který skutečnosti, na něž je navrhovatelka upozornila, mohly mít na obecné posouzení dosahu režimu podpor.
(1) Úř. věst. L 83, s. 1, Zvl. vyd. 08/01, s. 339.
Full & Egal Universal Law Academy