25.2.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 58/5
Žaloba podaná dne 14. prosince 2011 — Evropská komise v. Italská republika
(Věc C-641/11)
2012/C 58/06
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Rozet a L. Pignataro, zmocněnci)
Žalovaná: Italská republika
Návrhová žádání žalobkyně
—
určit, že Italská republika tím, že nadále stanoví kritérium přednostního výběru uchazečů s bydlištěm v provincii Bolzano po dobu nejméně dvou let, jak to stanoví článek 12 DPR 752/1976, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 45 SFEU a z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (1);
—
uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Komise svojí žalobou napadá zavedení kritéria přednostního výběru uchazečů s bydlištěm v provincii Bolzano (Trentino-Alto Adige) po dobu nejméně dvou let, které je v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z článku 45 SFEU a z čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 492/2011. Komise totiž připomíná, že podle ustálené judikatury Soudního dvora pravidlo stanovené v článku 45 SFEU v oblasti rovného zacházení zakazuje nejen zjevnou diskriminaci na základě státní příslušnosti, ale také všechny skryté formy diskriminace, které použitím jiných rozlišovacích kritérií vedou ve skutečnosti ke stejnému výsledku (viz zejména rozsudek ze dne 26. května 1996, O' Flynn, C-237/94, Recueil, s. 2617, bod 17). To se vztahuje zejména na opatření, které rozlišuje podle místa bydliště.
Italské orgány ve své odpovědi na odůvodněné stanovisko ze dne 6. srpna 2010 uznaly, že „[u]stanovení o bydlišti obsažené v článku 12 DPR 752/1976 by mohlo obsahovat prvky nepřímé diskriminace, a tudíž být v rozporu s článkem 45 SFEU“, přičemž dodaly, že „[z]a účelem vyřešení tohoto problému bude znění tohoto článku jednoduše změněno“. Komise však dodnes neobdržela žádnou informaci ohledně předmětné změny, a má tudíž za to, že podmínka bydliště stanovená v článku 12 DPR 752/1976 stále platí.
(1) Úř. Věst. L 141, s.1.
Full & Egal Universal Law Academy