6.8.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 232/33
Žaloba podaná dne 30. května 2011 — T&L Sugars a Sidul Açúcares v. Komise
(Věc T-279/11)
2011/C 232/60
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobci: T&L Sugars (Londýn, Spojené království) a Sidul Açúcares (Santa Iria de Auónia, Portugalsko) (zástupci: D. Waelbroeck, advokát, a D. Slater, Solicitor)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
prohlásil tuto žalobu o neplatnost podle čl. 263 odst. 4 SFEU a/nebo námitku protiprávnosti podle článku 277 SFEU proti nařízení č. 222/2011, nařízení č. 293/2011, nařízení č. 302/2011 a nařízení č. 393/2011 za přípustnou a opodstatněnou;
—
zrušil nařízení č. 222/2011, kterým se stanoví výjimečná opatření, pokud jde o uvolnění cukru a izoglukózy nepodléhajících kvótám na trh Unie při snížené dávce z přebytku v hospodářském roce 2010/11;
—
zrušil nařízení č. 293/2011 o stanovení přídělového koeficientu, o odmítnutí dalších žádostí a o ukončení období pro podání žádostí o dostupná množství cukru nepodléhajícího kvótám, jež mají být prodána na trhu Unie při snížené dávce z přebytku;
—
zrušil nařízení č. 302/2011, o otevření výjimečné dovozní celní kvóty pro určité množství cukru pro hospodářský rok 2010/11;
—
zrušil nařízení č. 393/2011, kterým se stanoví koeficienty přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty v odvětví cukru v rámci některých celních kvót, o něž bylo zažádáno od 1. do 7. dubna 2011, a kterým se pozastavuje podávání žádostí o tyto licence;
—
alternativně prohlásil za přípustnou a opodstatněnou námitku protiprávnosti proti čl. 186 písm. a) a článku 187 nařízení č. 1234/2007 a prohlásit dotčená ustanovení za protiprávní, jakož i zrušit sporná nařízení, která se přímo či nepřímo opírají o dotčená ustanovení;
—
uložit EU zastupované Komisí povinnost k náhradě veškeré škody vzniklé žalobcům v důsledku porušení právních povinností ze strany Komise a stanovit výši této náhrady za škodu vzniklou žalobcům v období mezi 1. říjnem 2009 a 31. březnem 2011 na částku 35 485 746 euro navýšenou o ztráty vzniklé žalobcům i po tomto datu či o jakoukoli jinou částku odrážející škodu, která žalobcům vznikla nebo ještě vznikne, jak prokáží v průběhu tohoto řízená, a to zejména za účelem řádného zohlednění budoucí škody;
—
přiznal úrok ve výši stanovené v dotčené době Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace navýšené o dva procentní body anebo v jakékoli jiné výši, kterou Tribunál stanoví, a to z částky splatné od data vydání rozsudku Tribunálu do skutečného zaplacení;
—
uložil Komisi náhradu všech nákladů a výdajů vzniklých v souvislosti s tímto řízením.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá předkládají žalobci pět žalobních důvodů.
1)
První žalobní důvod, vycházející z porušení nařízení č. 1234/2007 (1) a nedostatečného právního základu. Sporné nařízení č. 222/2011 ve skutečnosti v rozporu s nařízením č. 1234/2007 zvyšuje výrobní kvóty poskytované domácím výrobcům. Podle žalobců postrádá Komise takovou pravomoc a byla výslovně pověřena snížením výrobních kvót. K dosažení odpovídajícího výsledku a bez ohledu na právní povinnost Komise zavést dávku z přebytku v odrazující výši nastavuje nařízení č. 222/2011 dávku z přebytku z cukru nepodléhajícího kvótám protiprávně na 0 euro. Ve snaze napravit narušení trhu způsobená poklesem dovozů navíc jak nařízení č. 222/2011, tak nařízení č. 302/2011 přehlížejí prioritu, která je nařízením č. 1234/2007 dána dovozním opatřením a rafinériím zabývajícím se výhradně rafinací.
2)
Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady zákazu diskriminace. Žalobci tvrdí, že přes chemickou totožnost třtinového a řepného cukru zvýhodňují sporná nařízení domácí výrobce v neprospěch dovážejících rafinérií.
3)
Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení zásady proporcionality. Sporná nařízení směřují k řešení nedostatku na trhu s cukrem v EU způsobeného nedostatkem dováženého surového třtinového cukru. Namísto, aby tento problém odstranila tím, že by umožnila dovozy surového třtinového cukru, rozšířila tato nařízení možnosti domácí výroby cukru. Vzhledem k tomu jsou zjevně nevhodná a nepřiměřená.
4)
Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady legitimních očekávání. Podle žalobců Komise opakovaně ujišťovala, že nezvýší výrobní kvóty a zachová rovnováhu mezi zainteresovanými subjekty. Sporná nařízení však byla jasně zkoncipována tak, aby zvýhodnila domácí výrobu na úkor dovážejících rafinérií.
5)
Pátý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady řádné péče, péče a dobré správy. Žalobci tvrdí, že Komise přes opakovaná varování, že dojde k narušením na trhu, předně vůbec nejednala, následně za účelem vypořádat se s těmito narušeními přikročila k přijetí zjevně nevhodných opatření a narušila přitom rovnováhu nastavenou Radou mezi různými hospodářskými subjekty na trhu.
Žalobci uplatňují výše uvedené důvody pro zrušení rovněž proti nařízení č. 222/2011 a nařízení č. 302/2011 jakožto námitku protiprávnosti na základě článku 277 SFEU. Alternativně žalobci vznášejí námitku protiprávnosti podle článku 277 SFEU proti článku 186 písm. a) a článku 187 nařízení č. 1234/2007, o který se sporná nařízení opírají.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy