6.8.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 232/35
Kasační opravný prostředek podaný dne 6. června 2011 Luigim Marcuccim proti usnesení vydanému dne 16. března 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-21/10 Marcuccio v. Komise
(Věc T-286/11 P)
2011/C 232/62
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhové žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil napadené usnesení v plném rozsahu a bez výjimky a mimoto:
—
vyhověl všem nárokům uplatněným v řízení v prvním stupni;
—
uložil odpůrkyni náhradu nákladů vynaložených navrhovatelem v souvislosti s rozhodnutím vydaným v prvním stupni, které je předmětem kasačního opravného prostředku, nebo podpůrně:
—
vrátil věc Soudu pro veřejnou službu v jiném složení, aby znovu meritorně rozhodl o každém z nároků, které jsou uvedeny ve výše zmíněných bodech tohoto návrhového žádání.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody kasačního opravného prostředku.
1)
První důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z absolutního nedostatku odůvodnění „návrhového žádání směřujícího k náhradě škody“
—
Navrhovatel poukazuje na nedostatek šetření a zkreslení skutečností, nesprávnost a nepřiměřenost výkladu a uplatnění právních pravidel upravujících mimosmluvní odpovědnost orgánů Evropské unie, pojmu „povinnost odůvodnění“, která přináleží všem těmto orgánům, jakož i soudům Evropské unie, a pojmu „protiprávní jednání ze strany orgánu Evropské unie“.
2)
Druhý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z protiprávnosti rozhodnutí soudu rozhodujícího v prvním stupni o „nákladech řízení“
—
Navrhovatel v této souvislosti namítá, že uložení povinnosti jednomu z účastníků řízení k tomu, aby Soudu pro veřejnou službu nahradil náklady vynaložené tímto soudem podle článku 94 jednacího řádu, se musí zakládat pouze na skutečnostech, které jsou v úzké spojitosti s dotčenou věcí, a nikoli na údajných jednáních téhož účastníka v rámci jiných věcí.
Full & Egal Universal Law Academy