EUR-Lex -  62011TN0297 - CS

30.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 226/28

Žaloba podaná dne 10. června 2011 — Buzzi Unicem v. Komise

(Věc T-297/11)

2011/C 226/56

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Buzzi Unicem SpA (Casale Monferrato, Itálie) (zástupci: C. Osti a A. Prastaro, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

v plném rozsahu zrušil napadené rozhodnutí z důvodu neexistence nebo nedostatku odůvodnění a v důsledku toho porušení práva žalobkyně na obhajobu, jakož i zásady řádné správy;

—

v plném rozsahu zrušil napadené rozhodnutí z důvodu překročení a zneužití pravomoci a v důsledku toho přenesení důkazního břemene;

—

v plném rozsahu nebo částečně zrušil napadené rozhodnutí z toho důvodu, že Komise překročila pravomoci přiznané článkem 18, a dále z důvodu porušení zásad přiměřenosti a řádné správy, neexistence předchozího kontradiktorního řízení v rozporu s Best Practices Komise;

—

v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

1)

První žalobní důvod týkající se neexistujícího nebo nedostatečného odůvodnění, porušení práva na obhajobu a porušení zásady řádné správy

—

žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění, která je Komisi uložena, jakož i právo žalobkyně na obhajobu tím, že poskytuje nebo zcela nedostatečně poskytuje informace ohledně předmětu a rozsahu šetření.

2)

Druhý žalobní důvod týkající se překročení a zneužití pravomoci a přenesení důkazního břemene

—

žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila překročení a zneužití pravomoci tím, že žádost o informace by měla sloužit k ověření informací, které má již k dispozici a nikoliv k vypracování úplné databáze o trhu, při neexistenci informací. Toto porušuje také zásadu presumpce neviny s jasným přenesením důkazního břemene.

3)

Třetí žalobní důvod týkající se překročení pravomoci ve vztahu k ustanovení článku 18 nařízení č. 1/2003

—

žalobkyně tvrdí, že typologie požadavků Komise překračuje pravomoci přiznané článkem 18, podle něhož Komise může požadovat pouze nezbytné informace pokud jde o skutečnosti, které mohou být podniku známy, a sdělit, které související dokumenty má k dispozici.

4)

Čtvrtý žalobní důvod týkající se porušení zásady přiměřenosti s odkazem na článek 18

—

žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí překračuje meze nezbytnosti stanovené článkem 18 a porušuje zásadu přiměřenosti tím, že požaduje informace, které nejsou nezbytné, dále tím, že Komise nezvolila mezi vhodnými opatřeními takové opatření, které by představovalo menší zátěž pro podnik, a dále tím, že žádosti jsou pro žalobkyni nadměrně nákladné.

5)

Pátý žalobní důvod týkající se porušení Best practices Komise a zásady řádné správy

—

žalobkyně tvrdí, že Komise porušila své Best Practices tím, že žalobkyni nejprve požádala o vyjádření k návrhu napadeného rozhodnutí, ale poté toto vyjádření nijak nezohlednila, také s přihlédnutím ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí se značně liší od návrhu. Žalobkyně dále uvádí, že neustálé změny žádostí představují jasný důkaz o nedostatku péče, které této věci Komise věnovala, v rozporu se zásadou řádné správy.

Full & Egal Universal Law Academy