10.9.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 269/55
Žaloba podaná dne 21. července 2011 — Hüttenwerke Krupp Mannesmann a další v. Komise
(Věc T-379/11)
2011/C 269/122
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Hüttenwerke Krupp Mannesmann GmbH (Duisburg, Německo), ROGESA Roheisengesellschaft Saar mbH (Dillingen, Německo), Salzgitter Flachstahl GmbH (Salzgitter, Německo), ThyssenKrupp Steel Europe AG (Duisburg, Německo), voestalpine Stahl GmbH (Linec, Rakousko) (zástupci: S. Altenschmidt a C. Ditrich, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES [K(2011) 2772, Úř. věst. L 130, s. 1 a násl.],
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady (1). Navrhují zrušit toto rozhodnutí v plném rozsahu.
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně šest žalobních důvodů.
1)
První žalobní důvod: Referenční úroveň produktu (product benchmark) pro aglomerovanou rudu je v rozporu s článkem 10 směrnice 2003/87/ES (2).
Žalobkyně se odvolávají na protiprávnost podmínek pro referenční úroveň produktu, obsažených v napadeném rozhodnutí.
—
Neslučitelnost s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87
Žalobkyně tvrdí, že stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu je v rozporu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87, neboť Komise při určení průměrného výkonu, kterého v daném odvětví resp. v pododvětví v Unii dosáhlo 10 % nejvýkonnějších zařízení, zohlednila jako výchozí bod pro určení referenční úrovně produktu zařízení pro výrobu pelet. Pelety jsou však jiné produkty než je aglomerovaná ruda a zařízení k výrobě pelet neměla být tudíž při určení 10 % nejvýkonnějších zařízení pro aglomeraci rudy zohledněna.
—
Neslučitelnost s čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87
Stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu je také neslučitelné s čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87, neboť Komise při stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu provedla opravu údajů. Tato oprava neodpovídá kritériím pro stanovení referenční úrovně produktu uvedeným v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87.
2)
Druhý žalobní důvod: Referenční úroveň produktu pro tekutý kov je v rozporu s čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87
Rovněž stanovení referenční úrovně produktu pro tekutý kov je neslučitelné s článkem 10a směrnice 2003/87, neboť Komise nezohlednila plný obsah uhlíku odpadových plynů, které vznikají při výrobě železa a oceli, včetně jejich použití pro výrobu elektrické energie, ale provedla odpočty ve výši přibližně 25 %. Ze znění čl. 10a odst. 1 třetího pododstavce druhé věty směrnice 2003/87, struktury, jakož i účelu směrnice a jejího historického výkladu vyplývá, že Komise není oprávněna takové odpočty provádět.
3)
Třetí žalobní důvod: Porušení povinnosti odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU
Žalobkyně dále tvrdí, že Komise své rozhodnutí nedostatečně odůvodnila. Odůvodnění stanovení referenční úrovně produktu je nedostatečné. Také obavy uváděné Komisí ohledně případného narušení hospodářské soutěže nebyly řádně odůvodněny. To je v rozporu s čl. 296 odst. 2 SFEU.
4)
Čtvrtý žalobní důvod: Porušení zásady proporcionality
Napadené rozhodnutí je také, pokud jde o stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu a tekutý kov, v rozporu se zásadou proporcionality.
5)
Pátý žalobní důvod: Porušení zásady rovného zacházení
Žalobkyně se navíc dovolávají porušení zásady rovného zacházení.
6)
Šestý žalobní důvod: Nezbytnost zrušení rozhodnutí v plném rozsahu
Žalobkyně zastávají názor, že rozhodnutí musí být zrušeno v plném rozsahu, neboť v případě zrušení omezeného výlučně na referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu a tekutý kov by se v důsledku úpravy čl. 10 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 písm. c) napadeného rozhodnutí bezplatné povolenky automaticky přidělovaly na základě metody nouzových přístupů. To by vedlo k ještě horšímu výsledku pro žalobkyně než kdyby se uplatnily nesprávné referenční úrovně produktu Komise pro aglomerovanou rudu a tekutý kov.
(1) Úř. věst. L 130, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ESText s významem pro EHP (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32)
Full & Egal Universal Law Academy