24.9.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 282/48
Žaloba podaná dne 3. srpna 2011 — Europäisch-Iranische Handelsbank v. Rada
(Věc T-434/11)
2011/C 282/88
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Europäisch-Iranische Handelsbank AG (Hamburk, Německo) (zástupci: S. Gadhia a S. Ashley, solicitors, H. Hohmann, advokát, D. Wyatt, Queen's Counsel, a R. Blakeley, barrister)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
—
Zrušit odstavec 1 tabulky B přílohy I k rozhodnutí Rady 2011/299/SZBP (1) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;
—
zrušit odstavec 1 tabulky B přílohy I k prováděcímu nařízení Rady (EU) č. 503/2011 (2) rozsahu, v němž se týká žalobkyně;
—
určit, že čl. 20 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP (3) je ve vztahu k žalobkyni nepoužitelné;
—
určit, že čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 961/2010 (4) je ve vztahu k žalobkyni nepoužitelné;
—
uložit žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1)
První žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila procesní požadavky, jelikož:
—
neuvedla odpovídající, přesné a dostatečné odůvodnění, a
—
nerespektovala právo na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu.
2)
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná se dopustila zjevně nesprávného posouzení při určení, zda byly naplněny podmínky pro uvedení žalobkyně jako subjektu podléhajícího sporným opatřením či nikoli, jelikož transakce, v souvislosti s nimiž byla žalobkyně zjevně uvedena, byly buď povoleny nebo byly v souladu s rozhodnutími a doporučeními příslušného vnitrostátního orgánu (Německá centrální banka).
3)
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila legitimní očekávání žalobkyně, že nebude omezujícími opatřeními sankcionována za jednání, které povolil příslušný vnitrostátní orgán. Alternativně uvádí, že sankcionování žalobkyně za takových okolností je v rozporu se zásadou právní jistoty a právem žalobkyně na řádnou správu.
4)
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že uvedení žalobkyně porušuje její vlastnické právo či právo na podnikání a představuje zjevné porušení zásady proporcionality.
5)
Pátý žalobní důvod vychází toho, že pokud je pravomoc, na jejímž základě žalovaná patrně jednala, závazná, je tato pravomoc protiprávní, jelikož odporuje zásadě proporcionality.
(1) Rozhodnutí Rady 2011/299/SZBP ze dne 23. května 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 136, s. 65).
(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 503/2011 ze dne 23. května 2011, kterým se provádí nařízení (EU) č. 961/2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 136, s. 26).
(3) Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39).
(4) Nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy