22.2.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 52/6
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. prosince 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de commerce de Verviers — Belgie) — Corman-Collins SA v. La Maison du Whisky SA
(Věc C-9/12) (1)
(Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 2 - Článek 5 bod 1 písm. a) a b) - Zvláštní příslušnost ve smluvních věcech - Pojmy „prodej zboží“ a „poskytování služeb“ - Smlouva o autorizovaném prodeji zboží)
2014/C 52/09
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal de commerce de Verviers
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Corman-Collins SA
Žalovaná: La Maison du Whisky SA
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de commerce de Verviers — Výklad článku 2 a čl. 5 bodu 1 písm. a) a b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Smlouva o výhradním prodeji zboží uzavřená mezi poskytovatelem oprávnění k prodeji se sídlem ve Francii a výhradním prodejcem se sídlem v Belgii — Přípustnost vnitrostátní právní úpravy, která stanoví příslušnost soudů výhradního prodejce, a to nezávisle na místě sídla poskytovatele oprávnění k prodeji
Výrok
1)
Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že žalovaný má sídlo nebo bydliště v jiném členském státě, než ve kterém má sídlo soud, k němuž byl podán návrh na zahájení řízení, brání uplatnění takového vnitrostátního pravidla pro určení příslušnosti, jako je pravidlo obsažené v článku 4 zákona ze dne 27. července 1961 o jednostranném ukončení smluv o autorizovaném prodeji uzavřených na dobu neurčitou, ve znění zákona ze dne 13. dubna 1971 o jednostranném ukončení smluv o autorizovaném prodeji.
2)
Článek 5 bod 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že pravidlo pro určení příslušnosti stanovené v druhé odrážce tohoto ustanovení pro spory týkající se smluv o poskytování služeb se použije v případě soudní žaloby, kterou žalobce se sídlem v některém členském státě uplatňuje proti žalovanému, který má sídlo v jiném členském státě, nároky plynoucí ze smlouvy o autorizovaném prodeji, což vyžaduje, aby smlouva, která váže smluvní strany, obsahovala zvláštní ustanovení ohledně distribuce zboží, které prodává poskytovatel oprávnění k prodeji, autorizovaným prodejcem. Je na vnitrostátním soudu, aby ověřil, zda tomu tak je ve sporu, který mu byl předložen.
(1) Úř. věst. C 73, 10.3.2012.
Full & Egal Universal Law Academy