22.2.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 52/16
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. prosince 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Napoli — Itálie) — Carmela Carratù v. Poste Italiane SpA
(Věc C-361/12) (1)
(Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou - Zásada zákazu diskriminace - Pojem „pracovní podmínky“ - Vnitrostátní právní předpisy upravující režim náhrady v případě protiprávního časového omezení pracovní smlouvy, který je odlišný od režimu náhrady poskytované za protiprávní ukončení pracovního poměru na dobu neurčitou)
2014/C 52/25
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale di Napoli
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Carmela Carratù
Žalovaná: Poste Italiane SpA
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Napoli — Výklad ustanovení 4 směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43) — Působnost — Pojem pracovní podmínky — Horizontální použitelnost této směrnice — Pojem státní instituce — Výklad článku 47 Listiny základních práv a článku 6 EÚLP — Zásada rovnocennosti — Vnitrostátní právní úprava, která v případě protiprávního časového omezení pracovní smlouvy stanoví celkové odškodnění za období mezi přerušením pracovního poměru a opětovným přijetím na pracovní místo pouze ve výši mezi 2,5 a 12 násobkem posledního skutečného celkového měsíčního výdělku — Nižší odškodnění jak vzhledem k odškodnění stanovenému obecnou občanskoprávní úpravou v případě neodůvodněného odmítnutí přijmout plnění, tak vzhledem k odškodnění stanovenému v případě protiprávního přerušení pracovní smlouvy na dobu neurčitou
Výrok
1)
Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, obsažené v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že se jej lze přímo dovolávat vůči takové státní instituci, jako je Poste Italiane SpA.
2)
Ustanovení 4 bod 1 této rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že pojem „pracovní podmínky“ zahrnuje náhradu, kterou musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci z důvodu protiprávního časového omezení jeho pracovní smlouvy.
3)
Ačkoli uvedená rámcová dohoda nebrání tomu, aby členské státy zavedly příznivější zacházení, než jaké tato dohoda stanoví pro zaměstnance v pracovních poměrech na dobu určitou, musí být ustanovení 4 bod 1 této rámcové dohody vykládáno v tom smyslu, že neukládá povinnost, aby bylo s náhradou přiznávanou v případě protiprávního časového omezení pracovní smlouvy zacházeno stejně jako s náhradou vyplácenou v případě protiprávního ukončení pracovního poměru na dobu neurčitou.
(1) Úř. věst. C 295, 29.9.2012.
Full & Egal Universal Law Academy