26.5.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 151/20
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 13. března 2012 — Consiglio Nazionale dei Geologi v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato
(Věc C-136/12)
2012/C 151/36
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Consiglio di Stato
Účastníci původního řízení
Odvolatel: Consiglio Nazionale dei Geologi
Odpůrce: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato
Předběžné otázky
I.
1)
Brání použití čl. 267 třetího pododstavce SFEU ve vztahu k povinnosti soudu posledního stupně podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se otázky výkladu práva Společenství, kterou vznesl účastník řízení, vnitrostátní procesní právní úpravě, která stanoví režim procesních promlčecích lhůt, jako jsou lhůty k podání žaloby, konkrétnost žalobních důvodů, zákaz měnit návrh v průběhu řízení a zákaz měnit návrh účastníka řízení soudem?
2)
Brání použití čl. 267 třetího pododstavce SFEU ve vztahu k povinnosti soudu posledního stupně podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se otázky výkladu práva Společenství, kterou vznesl účastník řízení „filtrovací“ pravomoci vnitrostátního soudu týkající se relevance otázky a posouzení stupně jasnosti právního předpisu Společenství?
3)
Je čl. 267 třetí pododstavec SFEU, je-li vykládán v tom smyslu, že ukládá vnitrostátnímu soudu posledního stupně bezpodmínečnou povinnost podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se otázky výkladu práva Společenství, kterou vznesl účastník řízení, koherentní se zásadou přiměřené délky trvání řízení, jak je též vyjádřena v právu Společenství?
4)
Za jakých skutkových a právních okolností znamená nedodržení čl. 267 třetího pododstavce SFEU vnitrostátním soudem „zjevné porušení práva Společenství“ a může mít tento pojem jiný dosah a rozsah pro účely zvláštní žaloby proti státu ve smyslu zákona č. 117 ze dne 13. dubna 1988 na „náhradu škody způsobené při výkonu soudních funkcí a občanskoprávní odpovědnosti soudců“ a obecné žaloby proti státu pro porušení práva Společenství?
II.
Pokud by Soudní dvůr EU přijal tezi „hrubého filtru“ (…), bránící uplatnění vnitrostátních procesněprávních předpisů pokud jde o konkrétnost žalobních důvodů, musí být Soudnímu dvoru EU položena předběžná otázka přesně tak, jak byla formulována ze strany odvolatele [v původním řízení] a [jak je následně] uvedena.
1)
(…) Evropskému soudnímu dvoru se pokládá žádost o rozhodnutí o předběžné otázce k výkladu článku 101 Smlouvy (dříve článku 81) ve vztahu k právním a etickým předpisům upravujícím povolání geologa, institucionální úlohy a normy fungování Národní rady geologů, související s projednávanou věcí, která následně odkazuje na soudržnost a legitimitu s evropskými normami (uvedený článek 101) v oblasti hospodářské soutěže. (…)
Článek 9, se zvláštním přihlédnutím k písm. g) zákona 112/1963, stanoví, že „Národní rada komory vykonává následující pravomoci, kromě těch, které jí přísluší na základě dalších norem: a) bdí nad dodržováním profesního zákona a všech dalších ustanovení týkajících se povolání; b) vede rejstřík a zvláštní seznam a provádí zápisy a výmazy; c) bdí nad ochranou profesního titulu a vyvíjí přímé činnosti k potlačení abuzivního výkonu povolání; d) přijímá disciplinární opatření; e) na žádost poskytuje vypořádání honorářů; f) poskytuje správu majetku národní komory a ročně vyhotovuje rozpočet a konečné vyúčtování; g) stanoví, v mezích nezbytně nutných k pokrytí nákladů na fungování národní komory, přičemž rozhodnutí je schvalováno ministrem spravedlnosti, výši ročního příspěvku, který se vztahuje na osoby zapsané do rejstříku nebo zvláštního seznamu, jakož i poplatek za zápis do rejstříku nebo seznamu, poplatek za vydání osvědčení a stanoviska k vypořádání honorářů“.
Článek 14 odst. 1 zákona 616/1966, podle něhož „po zápisu do rejstříku nebo na zvláštní seznam může být osobě, která se chová způsobem, jenž není v souladu s důstojností povolání, uložena podle závažnosti jednání jedna z následujících disciplinárních sankcí: 1) důtka; 2) pozastavení výkonu povolání na dobu nepřesahující jeden rok; 3) výmaz“.
Článek 17 zákona 616/1966, podle něhož se „profesní tarif honorářů a odměn a kritéria hrazení nákladů stanoví nařízením ministerstva spravedlnosti po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu (nyní ministerstvem pro výrobní činnosti) na návrh Národní rady geologů“.
Článek 6 nového etického kodexu ze dne 19. prosince 2006 (rozhodnutí č. 143/2006) doplněný rozhodnutím č. 65 ze dne 24. března 2010 o „profesním poskytování služeb“, podle něhož „účinnost poskytnuté služby je dána zásadně: technickou složitostí, šířkou převzaté odpovědnosti, jedinečností zakázky, existencí či neexistencí předchozích technických řešení odkazujících na daný případ, důležitostí technických prvků, které jsou předmětem hodnocení, subjektivitou koordinovaných technických prvků, originalitou řešení, časovou náročností, schopností jednat s nasazením s dalšími — rovněž podnikatelskými — subjekty, které jsou do poskytované služby zapojeny, hodnotou díla“.
Článek 7 nového etického kodexu ze dne 19. prosince 2006 (rozhodnutí č. 143/2006) doplněný rozhodnutím č. 65 ze dne 24. března 2010 o důstojnosti povolání, podle něhož „důstojnost odborníka spočívá v zásadě ve správnosti a úplnosti odborného plnění, v dostupnosti účinné technicko-profesní podpory, ve schopnosti použít řádné nástroje, v účinné organizaci kanceláře a profesního týmu, péči o co nepohotovější výkon služeb, v existenci prostředků a struktur pro pokračující aktualizaci, jakož i disponibilitu spolupracovníků a zaměstnanců, ve schopnosti jednat rychle a účinně s nasazením se soukromými a veřejnými orgány a institucemi a s veřejností obecně“.
Článek 17 nového etického kodexu ze dne 19. prosince 2006 (rozhodnutí č. 143/2006) doplněný rozhodnutím č. 65 ze dne 24. března 2010 o sazebních parametrech, podle něhož „při vymezení profesní odměny musí geolog vycházet z ustanovení nařízení s mocí zákona č. 223/2006 přeměněného na zákon 248/2006; ze zásady přiměřenosti dle čl. 2233 odst. 2 občanského zákoníku a souboru platných ustanovení zákona upravujících tuto problematiku. Profesní tarif schválený nařízením ministerstva ze dne 18. listopadu 1971 a materiální tarif LL.PP. schválený nařízením ministerstva ze dne 4. dubna 2001 v oblasti použitelné na geology představují legitimní a objektivní technicko-profesní složky při posouzení, vymezení a určení odměn mezi stranami“. Konkrétně k tomuto bodu žádáme Soudní dvůr EU o vyjádření, zda zjistí rozpor s článkem 101 Smlouvy této platné zákonné normy závazné v celém rozsahu, nařízení s mocí zákona 223/2006 s numericko-chronologickým systémem, které je jediným historickým a legitimním systémem na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství, která jistěže minimálně nezasahuje do znalosti a závazného rozsahu právní normy.
Článek 18 nového etického kodexu ze dne 19. prosince 2006 (rozhodnutí č. 143/2006) doplněný rozhodnutím č. 65 ze dne 24. března 2010 o stanovení odměny, podle něhož „v rámci platných právních předpisů, k zaručení kvality poskytovaných služeb, geolog, který vykonává profesní činnost v různých formách — samostatně, jako společnost či jako společník — musí vždy posoudit vlastní odměnu s ohledem na důležitost a složitost zakázky, na důstojnost povolání, na požadované technické znalosti a závazky. Komora bdí nad dodržováním tohoto požadavku s ohledem na zásady profesní soutěže“.
Článek 19 nového etického kodexu ze dne 19. prosince 2006 (rozhodnutí č. 143/2006) doplněný rozhodnutím č. 65 ze dne 24. března 2010 o nabídkovém řízení, podle něhož „pro nabídkové řízení, v němž PA oprávněně nepoužije tento parametr profesního tarifu, bude geolog muset posoudit vlastní nabídku s ohledem na důležitost a složitost zakázky, na důstojnost povolání, na požadované technické znalosti a závazky“.
Vzhledem k:
—
nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) (1), jehož cílem je usnadnit či rozvíjet hospodářskou činnost svých členů, v šestém bodě odůvodnění stanoví, že v něm obsažená ustanovení se nedotýkají použití právních předpisů nebo deontologických pravidel na vnitrostátní úrovni týkajících se podmínek výkonu činnosti nebo povolání;
—
směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (2), která v bodě 43 odůvodnění stanoví, že „tato směrnice se zabývá rovněž svobodnými povoláními, nakolik jsou regulována; svobodné povolání je v souladu s touto směrnicí povolání vykonávané osobou, která na základě odpovídající odborné kvalifikace osobně, na vlastní odpovědnost a odborně nezávisle poskytuje duševní a koncepční služby v zájmu klienta a ve veřejném zájmu. Výkon takového povolání může v členských státech podléhat v souladu se Smlouvou zvláštním právním omezením založeným na vnitrostátních právních předpisech a na právních předpisech stanovených autonomně v tomto rámci příslušným profesním sdružením nebo organizací, které zaručují a dále rozvíjí profesionalitu, kvalitu a vztah důvěry s klientem“.
—
směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (3), známé jako „směrnice o službách“, která v bodě 115 odůvodnění uvádí, že „[k]odexy chování na úrovni Společenství mají stanovit minimálních normy chování a doplňují právní požadavky členských států. Členským státům nebrání v tom, aby v souladu s právem Společenství přijímaly v právních předpisech přísnější opatření, ani nebrání vnitrostátním profesním subjektům v tom, aby ve svých vnitrostátních kodexech chování poskytovaly větší ochranu.“
Konečně je Evropský soudní dvůr žádán o vyjádření k souladu uvedeného rozdílu mezi profesním podnikem a obchodním podnikem, jakož i profesní soutěží a hospodářskou soutěží, z právního a organizačního hlediska, s článkem 101 Smlouvy.
2)
a)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma brání či zakazuje odkazu na důstojnost odborníka — v daném případě geologa — při stanovení profesního tarifu;
b)
zda podle článku 101 SFEU či jiné evropské normy odkaz na složky důstojnosti povolání znamená omezující účinky z hlediska profesní soutěže;
c)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma stanoví, že požadavky na důstojnost povolání, jakožto složky odměny odborníka ve spojení s tarifem definovaným s výslovně minimální možností odchylky — s výslovným a formálním odkazem na článek 17 nového etického kodexu geologů, na právní předpisy, které tato odchylka umožňuje (nařízení s mocí zákona č. 223/2006, přeměněné na zákon 248/2006) mohou být považovány za navádění k jednání omezujícímu hospodářskou soutěž;
d)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma zakazuje odkaz na profesní tarif — stanovený pro geology zákonným předpisem, nařízením ministerstva spravedlnosti po dohodě s ministerstvem pro výrobní činnost a s výslovným a formálním odkazem na nařízení s mocí zákona č. 223/2006 a na článek 17 nového etického kodexu — jakožto technicko-profesního předpisu pro stanovení odměny;
e)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma zakazuje vztah mezi důležitostí služeb, požadavky na důstojnost povolání, jak jsou definovány v článcích 6 a 7 nového etického kodexu geologů s profesní odměnou, jak vyplývá z čl. 2233 odst. 2, podle něhož „v každém případě míra (profesní) odměny musí odpovídat důležitosti díla a důstojnosti povolání“;
f)
zda podle článku 101 SFEU lze odkaz na čl. 2233 odst. 2 občanského zákoníku považovat za oprávněný a nevedoucí k omezení hospodářské soutěže;
g)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma stanoví v oblasti hospodářské soutěže — v případě geologů — právní rovnocennost profesních komor, dle úpravy zvláštními normami za účelem sledování institucionálních účelů a ujednání a spojování obchodních podniků představujících protisoutěžní ujednání;
h)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma umožňuje stanovit rovnocennost mezi příspěvkem komoře povinným ze zákona — uloženým z důvodu výkonu institucionálních úkolů a účelů — s činností prodeje zboží a služeb a s hospodářským ziskem uskutečněným a dosaženým prostřednictvím protisoutěžního jednání ze strany spojování obchodních podniků;
i)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma opravňuje v tomto případě uplatnění sankce;
j)
zda článek 101 SFEU či jiná evropská norma opravňuje podřízení obligatornímu poplatku z příspěvku komoře, který je povinně uložen ze zákona, přirovnáním tohoto příspěvku k zisku a příjmu z protisoutěžní ekonomicko-obchodní dohody.
(…).
III.
1)
Podpůrně pro případ, že Soudní dvůr rozhodne o otázkách výkladu čl. 267 třetího pododstavce SFEU v tom smyslu, že vnitrostátní procesněprávní pravidla nemají na jeho použití vliv a že existuje povinnost pomoci vnitrostátního soudu a o předběžné otázce, jak byla vznesena odvolatelem, v tom smyslu, že je otázka účastníka řízení obecná, brání právo Společenství v oblasti hospodářské soutěže a povolání, a zejména ustanovení Společenství dovolávaná odvolatelem v jeho otázce, přijetí profesních etických kodexů, které stanoví výši odměny odpovídající důstojnosti povolání, kvalitě a kvantitě vykonané práce s tím výsledkem, že odměny nacházející se pod minimální hranicí sazby (a které jsou tudíž konkurenční) mohou být disciplinárně sankcionovány pro porušení etických pravidel?
2)
podpůrně pro případ, že Soudní dvůr rozhodne o otázkách výkladu čl. 267 třetího pododstavce SFEU v tom smyslu, že vnitrostátní procesněprávní pravidla nemají na jeho použití vliv a že existuje povinnost pomoci vnitrostátního soudu a o předběžné otázce, jak byla vznesena odvolatelem, v tom smyslu, že je otázka účastníka řízení obecná, lze právo Společenství v oblasti hospodářské soutěže, a zejména právní úpravu, která zakazuje omezující dohody, vykládat v tom smyslu, že se může jednat o omezující dohodu v případě etických pravidel stanovených profesními komorami, pokud tato pravidla tím, že uvádějí důstojnost povolání, kvalitu a kvantitu vykonané práce jako kritéria pro stanovení výše odměny odborníka, vyvolávají účinek nemožnosti odchýlit se od minimálních sazeb, a tudíž také účinek omezující hospodářskou soutěž z důvodu uvedené nemožnosti odchýlit se?
3)
podpůrně pro případ, že Soudní dvůr rozhodne o otázkách výkladu čl. 267 třetího pododstavce SFEU v tom smyslu, že vnitrostátní procesněprávní pravidla nemají na jeho použití vliv a že existuje povinnost pomoci vnitrostátního soudu a o předběžné otázce, jak byla vznesena odvolatelem, v tom smyslu, že je otázka účastníka řízení obecná, pokud vnitrostátní právo stanoví přísnější pravidla ochrany hospodářské soutěže, než jsou pravidla Společenství v této oblasti, zejména tím, že stanoví, že se lze odchýlit od minimálních sazeb honorářů za odborné výkony, kdežto právo Společenství naopak patrně ještě dovoluje za určitých podmínek neodchýlit se od minimálních sazeb, a v důsledku toho představuje počínání profesní komory, která stanoví nemožnost odchýlit se od minimálních sazeb, dohodu omezující hospodářskou soutěž z hlediska vnitrostátního práva, zatímco by jí mohlo nebýt z hlediska práva Společenství, práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže, a zejména právní úpravy Společenství v oblasti dohod omezujících hospodářskou soutěž, brání takovémuto výsledku se domnívat, že dané počínání lze sankcionovat jako omezující dohodu podle vnitrostátních právních předpisů, a nikoliv také podle právních předpisů Společenství, pokud jsou vnitrostátní právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže přísnější, než jsou právní předpisy Společenství v této oblasti?
(1) Úř. věst. C 199, s. 1.
(2) Úř. věst. 255, s. 22.
(3) Úř. věst. 376, s. 36.
Full & Egal Universal Law Academy