4.8.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 235/7
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 21. května 2012 — Meliha Veli Mustafa v. Direktor na fond „Garantirani vzemania na rabotnitsite i služitelnite“ kam Natsionalnia osiguritelen institut
(Věc C-247/12)
2012/C 235/14
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Vrchoven administrativen sad
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Meliha Veli Mustafa
Žalovaný: Direktor na fond „Garantirani vzemania na rabotnitsite i služitelnite“ kam Natsionalnia osiguritelen institut
Předběžné otázky
1)
Je třeba vykládat čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 80/987/EHS (1) ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES (2) ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele ve světle pátého bodu odůvodnění směrnice 2002/74 v tom smyslu, že členským státům je uložena povinnost zajistit nároky zaměstnance v insolvenčním řízení v každé fázi tohoto řízení až do prohlášení insolvence, a nejen při zahájení takového řízení?
2)
Porušuje vnitrostátní právní úprava, která stanoví možnost, aby záruční instituce uspokojila pouze zajištěné nároky zaměstnanců, u kterých se jedná o neuspokojené platové nároky z pracovního poměru, pokud tyto nároky vznikly do dne zápisu rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, jestliže tímto rozhodnutím nebyla ukončena činnost společnosti zaměstnavatele a společnost nebyla prohlášena za insolventní, čl. 2 odst. 1 směrnice 80/987 ve znění směrnice 2002/74?
3)
V případě kladných odpovědí na předchozí otázky: Má čl. 2 odst. 1 směrnice 80/987 ve znění směrnice 2002/74 přímý účinek a může být přímo použit vnitrostátním soudem?
4)
V případě kladných odpovědí na předchozí otázky: Může být, při neexistenci konkrétní vnitrostátní právní úpravy lhůty, v níž lze požádat záruční instituci o uspokojení nároků zaměstnanců, které vznikly před dnem zápisu rozhodnutí, jímž byl zaměstnavatel prohlášen za insolventního (a jeho činnost ukončena), v souladu se zásadou efektivity použita lhůta 30 dnů, která je vnitrostátním právem stanovena pro uplatnění tohoto nároku v jiných případech, přičemž lhůta začíná běžet ode dne, ve kterém bylo rozhodnutí o prohlášení insolvence zapsáno do obchodního rejstříku?
(1) Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, s. 23; Zvl. vyd. 05/01, s. 217)
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 270, s. 10; Zvl. vyd. 05/04, s. 261)
Full & Egal Universal Law Academy