8.12.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 379/18
Žaloba podaná dne 12. října 2012 — Evropská komise v. Maďarsko
(Věc C-462/12)
2012/C 379/30
Jednací jazyk: maďarština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Braun a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)
Žalovaný: Maďarsko
Návrhová žádání žalobkyně
Žalobkyně požaduje, aby Soudní dvůr
1)
určil, že Maďarsko porušilo své povinnosti plynoucí z článků 12 a 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) tím, že
—
uložilo podnikům, které poskytují služby komunikací, vydáním zákona č. XCIV z roku 2010 o zvláštní dani pro určitá hospodářská odvětví (az egyes ágazatokat terhelő különadóról szóló 2010. évi XCIV. törvény) na základě obecného oprávnění zvláštní daň.
—
dotčeným subjektům řádně neoznámilo svůj úmysl změnit obecné oprávnění, práva na užívání a na instalování zřizování a podmínky užívání a instalování, a nestanovilo jim dostatečnou lhůtu, aby mohly předložit své stanovisko k plánovaným změnám.
2)
uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Zákon č. XCIV z roku 2010 o zvláštní dani pro určitá hospodářská odvětví (az egyes ágazatokat terhelő különadóról szóló 2010. évi XCIV. törvény) zavedl k tíži tří hlavních odvětví maďarského hospodářství — maloobchodní odvětví, odvětví telekomunikací a všechny podniky zajišťující zásobování energií — nový poplatek označený jako zvláštní daň, který dotčené podniky musí zaplatit po tři po sobě následující roky na základě svého obchodního obratu před odvedením daní.
Na podporu svého návrhu na určení porušení povinnosti uplatňuje Komise následující žalobní důvody a argumenty:
Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES je jejím cílem prostřednictvím harmonizace a zjednodušení pravidel a podmínek pro udělování oprávnění zavést vnitřní trh v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací. Za tímto účelem je ve směrnici zdůrazněna vůle zákonodárce, aby úprava obecných oprávnění nenarušovala hospodářskou soutěž a neomezovala přístup na trh.
Směrnice obsahuje předpisy o řízení pro udělování oprávnění s obsah oprávnění, jakož i druh a rozsah finanční zátěže, kterou je možno uložit. Podle článku 12 mohou správní poplatky, které jsou požadovány od elektronických komunikačních služeb, sloužit pouze k pokrytí správních nákladů, které vzniknou při řízení, kontrole a prosazování systému obecného oprávnění, práv na užívání a určitých zvláštních povinností, jakož i na regulační činnost zahrnující přípravu a prosazování sekundárního práva a správních rozhodnutí.
Co se týče zvláštní daně, nesou elektronické komunikační služby vedle správních a kontrolních poplatků další finanční zátěž, která však v rozporu s článkem 12 směrnice má sloužit nikoliv k financování správních nákladů v souvislosti s obecným oprávněním, nýbrž k pokrytí rozpočtových výdajů maďarského státu.
Takto vybíraná zvláštní daň má povahu zátěže pro elektronické komunikační služby v rámci obecného oprávnění, která značně zvyšuje finanční zátěž, kterou poskytovatelé této služby nesou, brání volnému pohybu služeb komunikací, a jejímž účelem je financování nákladů, které směrnice nepřipouští, které je jako takové neslučitelné s článkem 12 směrnice.
Maďarsko neoznámilo dotčeným podnikům vhodným způsobem svůj úmysl změnit obecné oprávnění, práva na užívání a instalování a podmínky užívání a instalování, ani jim nestanovilo dostatečnou lhůtu, aby mohly k plánovaným změnám předložit své stanovisko. Tím Maďarsko porušilo své povinnosti vyplývající z článku 14 směrnice.
Full & Egal Universal Law Academy