2.2.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 32/7
Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2012 Francouzskou republikou proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 11. září 2012 ve věci T-565/08, Corsica Ferries France SAS v. Evropská komise
(Věc C-536/12 P)
2013/C 32/10
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, D. Colas, N. Rouam a J. Rossi, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Corsica Ferries France SAS, Evropská komise, Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil rozsudek vydaný čtvrtým senátem Tribunálu dne 11. září 2012 ve věci T-565/08, Corsica Ferries France v. Evropská komise v rozsahu, v němž zrušil čl. 1 druhý a třetí pododstavec rozhodnutí Komise 2009/611/ES ze dne 8. července 2008 o opatřeních C 58/02 (ex N 118/02), která provedla Francie ve prospěch společnosti Société Nationale Maritime Corse-Méditerranée (SNCM) (1);
—
vydal konečné rozhodnutí ve věci nebo vrátil věc Tribunálu a
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) uvádí čtyři důvody směřující ke zrušení rozsudku Tribunálu.
Zaprvé se navrhovatelka domnívá, že Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že rozhodl, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když dospěla k závěru že převod společnosti Société nationale maritime Corse-Méditerranée za zápornou cenu 158 milionů eur nepředstavoval státní podporu. Navrhovatelka vytýká Tribunálu jeho závěr, že Komise neměla v rámci testu obezřetného soukromého investora provedeného za účelem zjištění, zda by i obezřetný soukromý investor vyplatil v případě likvidace SNCM jejím zaměstnancům dodatečné odstupné, zohledňovat riziko poškození dobré pověsti státu jakožto globálního hospodářského hráče v soukromém sektoru. Dále Tribunálu vytýká, že od Komise požadoval, aby prokázala, že výplata dodatečného odstupného je v prostředí soukromých podnikatelů dostatečně ustálenou, či přímo ustálenou praxí.
Zadruhé se měl Tribunál dopustit nesprávného právního posouzení, vycházejícího z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, když dospěl k závěru, že Komise při posuzování srovnatelnosti kapitálového vkladu veřejnoprávního akcionáře SNCM ve výši 8,75 milionů eur a kapitálového vkladu nových soukromých vlastníků ve výši 26,25 milionů eur nezohlednila všechny relevantní skutečnosti a že Komise měla zohlednit rozvazovací doložku prodeje poskytnutou novým vlastníkům v rámci privatizace SNCM.
Zatřetí měl Tribunál porušit článek 36 ve spojení s čl. 53 prvním pododstavcem Statutu Soudního dvora a článek 81 jednacího řádu Tribunálu, neboť podporu pro jednotlivce ve výši 38,5 milionů eur kvalifikoval jako státní podporu, aniž podpůrně ověřil, zda toto opatření odpovídá testu obezřetného soukromého investora, přestože to tvrdila Komise ve sporném rozhodnutí i francouzská vláda na jednání v řízení před Tribunálem.
Začtvrté se měl Tribunál dopustit nesprávného právního posouzení tím, že dospěl k závěru, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů schválila bilanci restrukturalizace.
(1) JO 2009, L 225, p. 180.
Full & Egal Universal Law Academy