9.3.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 71/8
Žaloba podaná dne 20. prosince 2012 — Evropská komise v. Italská republika
(Věc C-596/12)
2013/C 71/13
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Enegren a C. Cattabriga, zmocněnci)
Žalovaná: Italská republika
Návrhová žádání žalobkyně
—
určit, že Italská republika tím, že z působnosti procesu mobility uvedeného v článku 4 zákona č. 223/1991, ve spojení s článkem 24 téhož zákona vyloučila kategorii „dirigenti“ (vedoucí pracovníci), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (1);
—
uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Komise tvrdí, že Italská republika tím, že z působnosti procesu mobility uvedeného v článku 4 zákona č. 223/1991, ve spojení s článkem 24 téhož zákona vyloučila kategorii „dirigenti“ (vedoucí pracovníci), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 98/59/ES.
Tato směrnice upravuje postup informování a projednání se zástupci zaměstnanců, který musí zaměstnavatel dodržet, pokud zamýšlí provést hromadné propouštění, jakož i samotný postup hromadného propouštění.
Tyto postupy se podle čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice uplatní na propouštění ze strany zaměstnavatele z jednoho nebo několika důvodů, které nesouvisí s osobou zaměstnance, pokud počet propuštěných zaměstnanců překračuje určitý práh stanovený podle počtu zaměstnanců daného podniku. Při určení počtu zaměstnanců podniku i při určení počtu propuštěných zaměstnanců se zohlední všichni zaměstnanci bez ohledu na jejich kvalifikaci a funkce, s výjimkou zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou, zaměstnanců veřejné správy a posádek námořních lodí.
Italský zákonodárce při provedení směrnice 98/59/ES do vnitrostátního právního řádu vyloučil z působnosti postupu informování a projednání, zavedeného pro případy hromadného propouštění, kategorii vedoucích pracovníků, která však spadá pod pojem zaměstnance podle italského občanského zákoníku. Nejenže toto vyloučení je v rozporu s obecnou působností směrnice, ale je též zcela neodůvodněné. Kategorie vedoucích pracovníků v italském právu je totiž velmi široká a zahrnuje též zaměstnance, kteří v rámci podniku nevykonávají zvláštní řídicí pravomoci a kteří jsou označeni za „vedoucí pracovníky“ jen proto, že mají vysokou odbornou kvalifikaci.
(1) Úř. věst. 225, s. 16; Zvl. vyd. 05/03, s. 327
Full & Egal Universal Law Academy