9.6.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 165/27
Žaloba podaná dne 30. března 2012 — Německo v. Komise
(Věc T-143/12)
2012/C 165/48
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, K. Petersen a U. Soltész, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil článek 1 rozhodnutí žalované K(2012) 184 v konečném znění ze dne 25. ledna 2012 o opatření Německa C 36/2007 (ex NN 25/2007) ve prospěch společnosti Deutsche Post AG;
—
zrušil články 4 až 6 rozhodnutí žalované K(2012) 184 v konečném znění ze dne 25. ledna 2012 o opatření Německa C 36/2007 (ex NN 25/2007) ve prospěch společnosti Deutsche Post AG;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů.
1)
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU konstatováním, že „dotování penzí“ zvýhodnilo jeden podnik.
„Dotování penzí“ bylo poskytnuto přímo Postbeamtenversorgungskasse (PBVK), nepřímo poštovním úředníkům v penzi, a ne tedy žádnému podniku. Nejedná se ani o nepřímou podporu ve prospěch Deutsche Post AG (dále jen „DPAG“).
2)
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU konstatováním, že „dotování penzí“ vyrovnalo náklady, které je „obvykle“ povinen nést podnik.
„Dotování penzí“ vyrovnává v plném rozsahu sociální náklady, jež jsou v rámci hospodářské soutěže neobvyklé, které podniky „obvykle“ nejsou povinny nést. Náklady vyrovnané „dotováním penzí“ představují krom toho „zvláštní zatížení“ ve smyslu rozsudku Combus (1).
3)
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU (podpůrně: čl. 107 odst. 3 SFEU) zohledněním výnosů z regulovaných cen.
„Komparativní výhoda“ nemá svůj původ v „dotování penzí“ a je na něm zcela nezávislá. „Komparativní výhoda“ má svůj původ v regulovaných cenách a tedy v nestátních prostředcích (rozsudek Preussen Elektra (2)). Nedochází k žádnému dvojímu vyrovnávání nákladů. S vnitřním trhem tedy není prohlašována za neslučitelnou „podpora“ a u částky požadované k vrácení se nejedná o „podporu“. „Podpora“ je vzata pouze jako záminka pro odčerpání výnosů DPAG.
4)
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 107 a 108 SFEU a nařízení (ES) č. 659/1999 (3) nepřípustným odčerpáváním výnosů z regulovaných cen v řízení o státní podpoře — zneužití pravomoci/zneužití řízení.
Výnosy může Komise touto formou přípustným způsobem odčerpávat pouze v rámci nařízení (ES) č. 1/2003 (4), ne však v řízení o státní podpoře.
5)
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článku 107 a 108 SFEU a nařízení č. 659/1999 nepřípustným stíháním „křížových dotací“ v řízení o státní podpoře — zneužití pravomoci/zneužití řízení.
Jakékoli „křížové dotace“ pocházejí z regulovaných cen, z nestátních prostředků a nepochází tedy ze státní podpory. Takovéto „křížové dotace“ rovněž nemohou být stíhány v rámci řízení o státní podpoře.
6)
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU (podpůrně: čl. 107 odst. 3 SFEU) chybnými výpočty v rámci porovnání sociálních nákladů.
Referenční hodnoty vytvořené Komisí při zahrnutí podílů zaměstnanců jsou chybně přemrštěné, protože zaměstnavatel podle německého práva upravujícího sociální pojištění nese pouze podíl připadající na zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že podíly připadající na zaměstnance byly Komisí zohledněny již v rámci platového základu („fiktivní hrubý plat“), vede opětovné zohlednění v rámci referenční hodnoty ke dvojímu započtení. Rovněž zvýšení platového základu je chybné, protože platy poštovních úředníků byly vyšší, než mzdová úroveň soukromých soutěžitelů.
7)
Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU (podpůrně: čl. 107 odst. 3 SFEU) konstatováním, že „dotování penzí“ představuje i pokud jde o období 1995-2002 státní podporu (neslučitelnou s vnitřním trhem).
8)
Osmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. b) bodu i) nařízení č. 659/1999 konstatováním, že dotování penzí představuje novou podporu.
Konstatování Komise jsou založena na nedostatečném zabývání se skutkovým stavem.
9)
Devátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 14 odst. 1 a čl. 7 odst. 5 nařízení č. 659/1999 tím, že v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 bylo nařízeno požadovat vrácení a uložena povinnost zabránit, které právo upravující státní podpory nezná.
Požadavku vrácení ve smyslu čl. 4 odst. 1 nepodléhá „podpora“, nýbrž výnosy DPAG z regulovaných cen za listovní služby. Nařízení ukončit protiprávní jednání nemůže být splněno prostřednictvím snížení „podpory“. Snížení „dotování penzí“ by na výši „komparativní výhody“ nemělo žádný dopad. Ukončení ve smyslu čl. 4 odst. 4 si vyžaduje změnu cenové regulace a zasahuje tedy do výsostného práva žalobkyně provádět regulaci.
10)
Desátý žalobní důvod vycházející z porušení článku 6 SEU, článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zásady řádné správy, jakož i čl. 10 odst. 1 nařízení č. 659/1999 z důvodu nepřiměřeně dlouhé doby trvání řízení a z důvodu nečinnosti Komise.
(1) Rozsudek Soudu ze dne 16. března 2004, Danske Busvognmænd v. Komise (T-157/01, Recueil, s. II-917).
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2001, Preussen Elektra (C-379/98, Recueil, s. I-2099).
(3) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy