11.8.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 243/30
Žaloba podaná dne 18. června 2012 — Makro autoservicio mayorista v. Komise
(Věc T-269/12)
2012/C 243/52
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Makro autoservicio mayorista, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: P. De Baere a P. Muñiz advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
—
zrušit rozhodnutí Komise COM (2010) 22 final ze dne 18. ledna 2010, jímž bylo konstatováno, že dodatečné zaúčtování dovozního cla je odůvodněné a že prominutí tohoto cla v konkrétním případě odůvodněné není (REM 2/08), a které bylo žalobkyni oznámeno dopisem ze dne 19. dubna 2012, a
—
uložit žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
1)
První žalobní důvod vychází z toho,
—
že dovozní clo bylo zaúčtováno v rozporu s čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství (1), neboť žalovaná nesprávně vycházela z toho, že se antidumpingová úprava přijatá vůči dovozům ze třetích zemí automaticky použije na zboží ve volném oběhu v celní unii EU-Turecko, v důsledku čehož pak neinformovala podnikatele o tom, že se předmětná antidumpingová úprava vztahuje také na zboží ve volném oběhu v celní unii EU-Turecko. Podpůrně se turecké orgány dopustily pochybení, když potvrdily, že se antidumpingové clo uložené na zboží ze třetích zemí nevztahuje na zboží ve volném oběhu v celní unii EU-Turecko. Žalobkyně dále tvrdí, že se pochybení dopustily také španělské celní orgány, neboť měly za to, že zboží, k němuž je přiloženo osvědčení A.TR, nemůže být podrobeno dodatečnému clu nebo opatřením na ochranu obchodu, a neinformovaly hospodářský subjekt o tom, že jeho dovoz z Turecka může podléhat obchodním opatřením, i když je takové zboží ve volném oběhu.
2)
Druhý žalobní důvod vychází z toho,
—
že nebylo možné rozumně předpokládat, že osoba povinná k zaplacení, která jednala v dobré víře a v souladu s veškerými pravidly stanovenými platnými právními předpisy týkajícími se celního prohlášení, odhalí pochybení, jehož se dopustily příslušné celní orgány.
3)
Třetí žalobní důvod vychází z toho,
—
že se žalobkyně nachází ve zvláštní situaci ve smyslu článku 239 celního kodexu Společenství a že jí nelze přičítat k tíži podvodné jednání nebo hrubou nedbalost podle článku 239 celního kodexu Společenství.
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1)
Full & Egal Universal Law Academy