22.2.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 52/23
Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. prosince 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale ordinario di Aosta — Itálie) — Rocco Papalia v. Comune di Aosta
(Věc C-50/13) (1)
(Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou - Veřejný sektor - Po sobě jdoucí smlouvy - Zneužívání - Náhrada škody - Podmínky náhrady škody v případě protiprávního stanovení ukončení pracovní smlouvy - Zásady rovnocennosti a efektivity)
2014/C 52/39
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale ordinario di Aosta
Účastníci původního řízení
Žalobce: Rocco Papalia
Žalovaná: Comune di Aosta
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale ordinario di Aosta — Výklad ustanovení 5 směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43) — Veřejná správa — Náhrada škody v případě protiprávního stanovení ukončení pracovní smlouvy — Podmínky — Důkaz o vzniklé škodě — Nezbytnost předložit důkaz o vzdání se lepších pracovních příležitostí
Výrok
Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládána v tom smyslu, že brání opatřením upraveným takovou vnitrostátní právní úpravou, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která v případě zneužívajícího využívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ze strany zaměstnavatele upravuje pouze nárok dotyčného zaměstnance na náhradu škody, která mu byla údajně způsobena, bez možnosti jakékoli přeměny pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou, pokud je nárok na tuto náhradu vázán na povinnost zaměstnance prokázat, že se musel vzdát lepších příležitostí k zaměstnání, a tato povinnost má za následek, že výkon práv přiznaných unijním právem je pro zaměstnance prakticky nemožný nebo nadměrně obtížný.
Je na předkládajícím soudu, aby posoudil, v jakém rozsahu jsou ustanovení vnitrostátního práva k postihování zneužívajícího využívání po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou ze strany veřejné správy v souladu s těmito zásadami.
(1) Úř. věst. C 147, 25.5.2013.
Full & Egal Universal Law Academy