7.12.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 359/4
Žaloba podaná dne 20. září 2013 — Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Evropský parlament, Rada Evropské unie
(Věc C-507/13)
2013/C 359/05
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson, S. Behzadi-Spencer, zmocněnci a K. Beal QC)
Žalované: Evropský parlament, Rada Evropské unie
Návrhová žádání žalobce
—
zrušit čl. 94 odst. 1 písm. g), čl. 94 odst. 2 a/nebo čl. 162 odst. 1 a 3 směrnice 2013/36/EU (1);
—
zrušit čl. 450 odst. 1 písm. d), i) a/nebo j) a/nebo čl. 521 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 (2);
—
uložit Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Spojené království se podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) domáhá zrušení některých ustanovení několika legislativních aktů Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Návrh na zrušení se týká „souboru předpisů CRD-IV“, který vstoupil v platnost dne 17. července 2013. Tento soubor se skládá z nové směrnice o kapitálových požadavcích, tedy směrnice 2013/36/EU, a nového nařízení o kapitálových požadavcích. Spojené království zpochybňuje některá ustanovení v těchto právních aktech, konkrétně:
i)
čl. 94 odst. 1 písm. g), čl. 94 odst. 2 a čl. 162 odst. 1 a 3 směrnice 2013/36/EU (dále jen „CRD-IV“), která byla vyhlášena v Úředním věstníku dne 27. června 2013. Podle jejího článku 164 vstoupila směrnice v platnost dne 17. července 2013.
ii)
čl. 450 odst. 1 písm. d), i) a j) a čl. 521 odst. 2 nařízení o kapitálových požadavcích, nařízení (EU) 575/2013 (dále jen „CRR“). CRR bylo vyhlášeno v Úředním věstníku dne 27. června 2013, podle svého čl. 521 odst. 2 vstoupí v platnost dne 1. ledna 2014.
Napadenými právními akty Parlament a Rada zavedly řadu opatření týkajících se pohyblivých složek odměňování, které může být vypláceno určitým zaměstnancům institucí (například úvěrových institucí a investičních podniků). Zejména čl. 94 odst. 1 písm. g) CRD-IV stanoví omezení týkající se pohyblivé složky odměny, kterou je možné vyplatit některým „zaměstnancům, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil institucí“. Toto omezení je obecně známo jako „omezení výše odměn bankéřů“ (cap on bankers’ bonuses). Dále podle čl. 94 odst. 2 CRD-IV unijní zákonodárce uložil Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA), agentuře zřízené podle článku 114 SFEU, aby určila kritéria k určení „zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil institucí“ v každé instituci a aby vypracovala regulační technické normy pro diskontní sazby, které je možné uplatnit pro dlouhodobé variabilní odměňování. Článek 450 CRR vyžaduje, aby instituce po tomto určení veřejně zpřístupnily některé podrobnosti týkající se platů těchto jednotlivců.
Spojené království tvrdí, že napadená ustanovení je nutno zrušit, protože:
i)
napadená ustanovení nemají odpovídající právní základ ve Smlouvě;
ii)
napadená ustanovení jsou nepřiměřená a/nebo nejsou v souladu se zásadou subsidiarity;
iii)
napadená ustanovení vstoupila v platnost způsobem, který porušuje zásadu právní jistoty;
iv)
pověření EBA určitými úkoly a svěření některých pravomocí Komisi je ultra vires;
v)
požadavky týkající se zveřejňování uvedené v CRR jsou v rozporu se zásadou ochrany údajů a soukromí podle unijního práva;
vi)
v rozsahu, ve kterém se vyžaduje, aby se čl. 94 odst. 1 písm. g) uplatňoval i na zaměstnance institucí mimo EHP, tento požadavek porušuje čl. 3 odst. 5 SEU a zásadu teritoriality mezinárodního obyčejového práva.
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, (Úř. věst. L 176, s. 338).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, (Úř. věst. L 176, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy